Zveřejněno 07.03.2020

3.březen je Světovým dnem divočiny # WWD2020. Je to den oslavy divů matky přírody. Mnohá úžasná divoká zvířata a rostliny, které žijí na tomto světě, už máme šanci zahlédnout pouze v televizi díky úsilí vytrvalých kameramanů.

Každý rok je stále důležitější plnit Novou dohodu pro přírodu a lidi (New Deal for Nature and People), vyhlášenou mezinárodní organizací World Wildlife Fund. Nemůžeme pokračovat v drancování přírodního světa tak, jak to děláme dosud. Téměř čtvrtině všech druhů hrozí vyhynutí a každý den se k nim připojují další ohrožené druhy.

Nikdy předtím nebylo pro nás všechny tak důležité začít aktivně jednat, abychom zachránili nejen volně žijící zvířata, ale také lidstvo.

Tento problém může být obtížné si vůbec připustit. Jedním ze způsobů, jak jej uchopit, je představit si výzvy, jimž čelí nám blízké druhy živočichů.

Sova pálená vyfocená ve Východním Meonu (Velká Británie) | Zdroj: Philip Lymbery

Ptáci jsou mojí vášní už od sedmi let. Ležel jsem doma s planými neštovicemi, když mi maminka dala mou první knihu o ptactvu. Vždy jsem měl obzvláště rád sovy pálené a stále cítím to stejné vzrušení, když si vzpomenu, jak jsem před více než třiceti lety viděl úplně poprvé sovu pálenou na vlastní oči.

Tato kniha a živá sova pálená podnítily mou celoživotní fascinaci přírodním světem. Ale bohužel jen za dobu trvání mého života ztratila Británie 44 milionů ptáků, což se rovná rychlosti úbytku jednoho páru každou minutu. Tento scénář je stejný všude na světě.

Kdysi dávno byly sovy běžně vídány na střechách stodol a hospodářských budov. Většina farem měla jeden pár. Nyní pouze na jedné farmě ze sedmdesáti pěti hnízdí dvojice sov pálených. Stejně jako hospodářská zvířata, která pomalu mizí z půdy, protože je zavíráme do průmyslových velkochovů, i tito ptáci se jistě ztrácí z našich očí.

Je to velmi nešťastná situace. Počty volně žijících zvířat na celém světě budou i nadále klesat, zatímco lidé intenzivně obhospodařují většinu půdy a přitom ničí jejich přirozená stanoviště, travní porosty, vřesoviště a lesy, které poskytují tolik potřebnou ochranu volně žijícím živočichům a samozřejmě i jejich kořisti.

Potřebujeme dlouhodobou strategii výživy lidstva, která ukončí krutost páchanou na hospodářských zvířatech a umožní přírodě prospívat. Koneckonců naše budoucnost závisí na přírodní rovnováze a na tom, jak ji budeme dále udržovat.

Hrdlička | Zdroj: Les Bunyan

Prozatím se populace britské sovy pálené drží nad vodou a luňáků červených přibývá, ale i ostatní běžně se vyskytující druhy jsou na historicky nejnižších číslech. Počty ptáků včetně hrdliček, koroptví, strnadů a vrabců se za posledních čtyřicet let snížily o více než 90 %. Skřivani polní, čejky a dokonce i obyčejní špačci ubyli nejméně o 60 %. 

Tyto poklesy se neomezují pouze na Velkou Británii. Výsledky evropského sčítání ptactva v letech 1980–2010 ukazují, že ptáci žijící na zemědělských půdách si vedli obzvlášť špatně. Dnes je tedy o 300 milionů ptáků méně než v roce 1980. Nejvíc byla zasažena koroptev polní a chocholouš obecný, ti zaznamenali pokles o více než 90 %. Strnadi zahradní, hrdličky divoké a lindušky luční svůj počet snížili o více než dvě třetiny. 

Opět jsou na vině průmyslové velkochovy. Pokles v Evropě je všeobecně přijímán jako důsledxek zemědělské intenzifikace a následného zhoršování biotopů zemědělské půdy. „Ztráty ptáků na zemědělské půdě v USA jsou považovány za reakci na zrušení malých farem, úbytek keřů a rozšiřování průmyslového zemědělství, “ uvádí organizace Birdlife International.

Když dnes oslavujeme vše, co je na divočině nádherné, zamysleme se také nad ztrátami, které jsme připustili, a slibme si, že už s tím něco uděláme. Není to obtížné, protože všichni můžeme ovlivnit to, co jíme (jíst více rostlinných jídel a vybírat si maso, mléčné výrobky a vejce z farem od zvířat žijících volně na pastvinách, ve výbězích a v ekologických chovech) a podporovat zemědělství šetrné k přírodě.

Víme, že řešení mnoha problémů, s nimiž se potýkáme, lze nalézt v přírodě, takže pojďme společně pracovat na lepší budoucnosti a vrátit ptáky na oblohu, bzučení hmyzu do polí a život do naší půdy.

                                                                                Philip Lymbery / Global CEO / Globální ředitel