KUŘATA CHOVANÁ NA MASO NEBOLI BROJLEŘI 

Kuřecí maso patří mezi základní potraviny a jeho obliba v České republice, Evropě i ve světě stále roste. V roce 2016 byla v ČR spotřeba drůbežího masa 27 kg na osobu, to znamená 2,25 kg za měsíc.

Rychlý růst, předčasná smrt

Brojleři (kuřata chovaná na maso) byli vyšlechtěni k rychlému nárustu hmotnosti. V přirozených podmínkách by se kuřata mohla dožít šesti a více let. Avšak kuřata z průmyslových velkochovů se běžně porážejí ještě před dosažením šesti týdnů věku. Kuřata v chovech s výběhem se obvykle porážejí v 8 týdnech a biokuřata z ekologických chovů ve věku okolo 12 týdnů.

V chovech brojlerů se vyskytuje řada problémů v oblasti životní pohody, tzv. welfare.

Problémy welfare u brojlerů

Dobrý welfare závisí na třech složkách:

• Fyzické pohodě
• Psychické pohodě
• Přirozeném způsobu života

V intenzivních velkochovech kuřat jsou všechny tyto tři složky narušeny vysokou koncentrací zvířat v halách, znečištěným a holým prostředím a rychlým růstem. Kuřata také trpí zraněními a stresem kvůli hrubému zacházení během odchytu, přepravy a porážky.

V intenzivních průmyslových systémech chovu se celosvětově chová na maso více než 70 % kuřat. To zahrnuje většinu kuřat v Evropě, včetně ČR, v USA a v Číně, ale také v rostoucím počtu rozvojových zemí. V EU se v intenzivních velkochovech kuřata vykrmují tak, aby své porážkové hmotnosti dosáhla před šestým týdnem věku. To je méně než polovina doby tradičního výkrmu. Svůj kratičký život kuřata stráví namačkaná v šeru obřích hal bez přístupu ven.

Uvnitř haly intenzivního velkochovu kuřat

Zpravidla jsou haly pro brojlery holé s výjimkou krmítek a napáječek a bez přirozeného světla. Na podlaze je podestýlka, která absorbuje trus, ale nevyměňuje se do té doby, než jsou brojleři odvezeni na jatka.

Vzduch se může postupně silně znečistit čpavkem z trusu. To může poškozovat kuřatům zrak a dýchací systém a může způsobovat bolestivé spáleniny na hrudníku, nohách i běhácích.

Kuřata zavřená v holých halách nejsou schopna se přizpůsobit tomuto prostředí tak, aby se vyhnula horku, mrazu či znečištění, jako byla schopna v přírodních podmínkách. Uvnitř hal může být velmi horko, zvlášť v létě. Pokud selže ventilační systém, tisíce ptáků mohou uhynout teplotním stresem.

Rychlý růst

Intenzivně chovaná kuřata byla během posledních několika desetiletí vyšlechtěna na velmi rychlý růst. Tato vyšší rychlost růstu má však obrovské negativní dopady na welfare kuřat. Tráví většinu času ležením, protože jejich nohy nejsou dostatečně silné na podporu jejich těžkých těl a mnoho z nich trpí bolestivými poruchami pohybového aparátu.

Rychlý růst také zatěžuje jejich srdce a plíce, trpí proto únavou a nemají dostatek energie na pohyb. Rychle rostoucí brojleři stráví méně času přirozeným chováním, jako je chůze, klování, hrabání v podestýlce a hnízdění, více času sedí a přijímají potravu než pomalu rostoucí linie.

Miliony kuřat v halách každoročně umírají na infarkt.

Zmrzačená kuřata

U kuřat vyšlechtěných na rychlý růst se často vyvinou deformace končetin, protože jejich kosti nerostou dost rychle, aby udržely váhu těla.

Vysoké koncentrace zvířat

V každé hale mohou být ustájeny desítky tisíc ptáků. Směrnice EU z roku 2007 povoluje hustotu asi 19 ptáků na metr čtvereční, podle toho, jaká je konečná, tedy porážková hmotnost. To znamená, že každé kuře má podlahovou plochu k životu menší než list papíru A4.

Kuřata v přeplněných halách mají velmi malý prostor k pohybu, a když odpočívají, neustále je další kuřata ruší či po nich šlapou. Jak rostou, mají místa k pohybu stále méně a je pro ně stále obtížnější dostat se k vodě a krmivu, pokud jsou chromá. Vysoké koncentrace zvířat vedou také k vyššímu znečištění vzduchu, zvýšenému teplotnímu stresu a znečištění podestýlky.

Omezené krmení chovných ptáků

Rychlý růst brojlerů je doprovázen zvýšenou chutí k jídlu. Přestože většina brojlerů je usmrcena na maso jako mláďata, někteří jsou využíváni po delší dobu k chovu. Kvůli zdravotním problémům spojeným s rychlým růstem jsou kuřata používaná pro chov udržována na velmi omezené stravě. V důsledku toho trpí stresem, frustrací a chronickým hladem.

Chytání, přeprava a porážka

Před přepravou na jatka se brojleři mnoho hodin nekrmí, takže jsou stresovaní a hladoví. Chytání, dávání do přenosek a transport jsou stresující a mohou způsobit pohmožděniny a zlomeniny. Brojleři jsou buď chytáni ručně týmem chytačů, nebo jsou chytáni pomocí chytacího stroje. Přibližně 20 milionů kuřat v EU za rok je již mrtvých v okamžiku, kdy dorazí na jatka.

Na jatkách jsou kuřata zavěšena za nohy do pout, zatímco jsou stále při vědomí, což je pravděpodobně bolestivé, protože mají nohy často chromé. Ptáci jsou většinou omráčeni tím, že jsou ponořeni hlavou do elektrifikované vodní lázně předtím, než se jim podříznou hrdla. Toto omráčení je někdy neúčinné: zmítající se ptáci mohou zvednout hlavu nad vodu, což vede k tomu, že se pak podříznou za plného vědomí.

Existují humánnější alternativy k intenzivním velkochovům kuřat

Chovy kuřat s vyšším welfare

Následující systémy nabízejí výrazně vyšší welfare pro masná kuřata.

Vyšší welfare v halových chovech

V některých systémech chovu s vyšším welfare se kuřata chovají uvnitř, ale poskytuje se jim větší prostor (přibližně 12 až 14 ptáků na metr čtvereční) než v intenzivních systémech. Mají také bohatší prostředí: včetně přírodního světla a balíků slámy, které povzbuzují přirozené chování, jako je hledání potravy a hřadování.

V některých chovech se navíc používají pomaleji rostoucí linie kuřat, což zlepšuje jejich welfare.

Chovatelské systémy s přístupem ven

Chovy s výběhy a ekologické chovy dopřávají kuřatům přístup na čerstvý vzduch a travnaté plochy. Prostředí výběhů může být obohaceno stromy, keři a přístřešky pro úkryt.

Volnost pohybu

Standardní chov s výběhem

V těchto systémech mají kuřata ve dne nepřetržitý přístup (po dobu alespoň poloviny jejich života) do venkovního výběhu nebo mohou jít do haly, kde pobývají v noci. V EU musí mít každé kuře jeden čtvereční metr venkovního prostoru. Kuřata v chovech s výběhem rostou pomaleji než intenzivně chovaná kuřata. Také žijí déle, nejméně 56 dní. Přínosy jsou snížená rychlost růstu a možnost přirozeného chování, jako je klování, hrabání, hledání potravy a pohyb venku na čerstvém vzduchu a denním světle. Vzhledem k tomu, že rostou pomaleji a mohou se volně pohybovat, mají tato kuřata zdravější končetiny a srdce a mnohem vyšší kvalitu života.

Ekologické chovy

V ekologických systémech mají kuřata přístup do venkovního výběhu nejméně po dobu třetiny svého života a větší prostor (nejméně 4 metry čtvereční) než v systémech s volným výběhem. Biokuřata rostou pomaleji a používají se více tradiční plemena. Obyčejně rostou o polovinu pomaleji než kuřata v intenzivních chovech a žijí nejméně 70 dní před porážkou.