Přihlaste se
Petice
Darujte
Několik statistik pro představu
V r. 2017 bylo 28 státy EU vyprodukováno 73 911 tun kaprů obecných. [1] Spolu s Polskem patří Česká republika k největším producentům kaprů v Evropské unii. Česko (stejně tak jako Polsko) vyprodukuje až 25 % kaprů. V roce 2020 se v ČR vylovilo 17 370 tun kaprů. [2] Za tímto statistickým údajem se však může skrývat až 34 milionů zvířat.
Většina kaprů se prodává do obchodů nebo přímo zákazníkovi ještě zaživa (37–40 % na domácím trhu, 45–49 % živých ryb se vyváží). Odhaduje se, že jen cca 10–12 % ryb je zpracováno v rybích zpracovnách. [3]
Až 85 % všech ryb se prodá před Vánoci. V roce 2021 se vánoční kapři prodávali na 3 000 místech. [4]
Utrpení vánočních kaprů
Než se kapr dostane na štědrovečerní tabuli, urazí dlouhou a strastiplnou cestu, obzvláště ten, který je prodáván jako živý.
Kapři se loví již na podzim při výlovech rybníků. Poté jsou sádkováni. V normálních podmínkách tráví kapr zimu u dna rybníka ve stavu zimního spánku, při němž se mu zpomaluje metabolismus. Vánoční kapr je však neustále převážen a manipulován, a zimní spánek mu tak není umožněn. Živí kapři, kteří jsou nabízeni k prodeji na stáncích či v obchodech, jsou většinou vyhladovělí a vyčerpaní. Pokud takové zvíře vypustíte zpět do řeky nebo rybníka, s velkou pravděpodobností zahyne.
Ze sádek je pak kapr dále převážen do obchodů a na stánky. Samotný transport a přesouvání zvířat z nádrží jsou pro ně velmi stresující a bolestivé. Problém představuje zejména čas strávený na vzduchu, změny ze tmy na světlo (například při vykládce z transportního vozu), teplotní šoky způsobené rozdílnými teplotami a nešetrná manipulace. Při překládání ryb z nádrží jsou zvířata doslova „přesypána“, což může být velmi bolestivé, neboť se ryby mlátí o sebe navzájem a často také o stěny nádrže.[5]
Když už se kapr konečně dostane na místo prodeje, jeho utrpení stále nekončí. Ani způsoby jejich přechovávání v kádích či nádržích v obchodech totiž nejsou přijatelné. Ryby jsou v nich na sebe namačkané a voda je často chudá na kyslík. Alarmující je též fakt, že česká legislativa v podstatě nedefinuje, jakou kvalifikaci by měla mít osoba, která kapra prodává, potažmo usmrcuje. Na stáncích tak většinou pracují brigádníci bez znalostí, jaké se požadují u kvalifikovaných zaměstnanců jatek. Na místě je tedy oprávněná obava, zda jsou ryby zabíjeny humánně a zbytečně netrpí.
Velký problém pak představuje zejména prodej živých kaprů, a to hlavně kvůli způsobu, jakým se do domácností přenášejí – většinou v tašce bez vody. Zvíře při takovém přemísťování velmi trpí, neboť se pomalu dusí.
Také stále rozšířený zvyk přechovávání kapra před usmrcením ve vaně pro zvíře představuje velký stres. Důvodem je neznámé a nepřirozené vodní prostředí a teplotní šok způsobený rozdílem teplot vody v kádích a ve vaně. Chlorovaná voda mu navíc může poškodit žábry a dýchací soustavu.
V neposlední řadě je třeba upozornit na skutečnost, že někteří lidé (ač s dobrým úmyslem) stále vypouštějí živé kapry zpět do volných vod. Tyto ryby ale pravděpodobně nepřežijí. Kapr není na náhlou změnu teploty fyziologicky uzpůsoben a otráví se svými vlastními metabolity, které není schopen vylučovat. Ryby jsou navíc zesláblé po výlovu a jejich imunitní systém je narušený.
