News Section Icon Zveřejněno 21.03.2017

Déle než tři roky cestoval Philip Lymbery, ředitel mezinárodní nevládní organizace Compassion in World Farming, po světě a shromažďoval svědectví o skrytých nákladech na produkci levného masa a
o devastujících dopadech průmyslové živočišné výroby - na lidi, zvířata a celou planetu. Výsledná kniha
s názvem FARMAGEDON: Skutečná cena levného masa je alarmem, který důrazně upozorňuje na to, že průmyslová živočišná výroba je jedním z nejnaléhavějších problémů naší doby, zodpovědná za bezpříkladné plýtvání potravinami, poškozování lidského zdraví a krajiny a za nejrozsáhlejší případ týrání zvířat na světě.

Tato výjimečná kniha právě vychází v českém překladu v nakladatelství Carpe Momentum. U příležitosti jejího vydání přijede Philip Lymbery do Prahy a 26. března v 15 hodin vystoupí se svou přednáškou jako jeden z hlavních hostů na Festivalu Evolution na Výstavišti Holešovice. V pondělí 27. března v 17 hodin pak proběhne v Paláci knih Luxor autogramiáda, během níž knihu pokřtí známý filmař a režisér Petr Vachler.

Philip Lymbery říká:  „Ve snaze uživit svět jsme se ocitli v nebezpečí, že nastane Farmagedon. V Británii a
v celé Evropě se zvedá další vlna industrializace, která by s sebou mohla přinést rozsáhlý úbytek volné krajiny, nárůst nemocnosti, nezdravé potraviny a vzrůstající hlad ve světě.
Prostřednictvím knihy Farmagedon odhaluji skutečnou cenu levného masa a vyzývám k nezbytným opatřením na záchranu krajiny a k zajištění vydatné a výživné potravy pro všechny.”

Zastánci další intenzifikace zemědělské výroby ji často ospravedlňují tím, že potřebujeme vyrábět potraviny pro chudé a nasytit svět. Farmagedon tyto mýty bourá:

  • Pokládá otázku: je správné očekávat, že lidé s nižším příjmem budou kmit své děti nezdravými a nekvalitními potravinami?

Maso z intenzivních velkochovů často obsahuje více nasycených tuků a nižší množství důležitých živin než maso z alternativních chovů s lepšími životními podmínkami pro zvířata. Ve srovnání s intenzivním výkrmem má hovězí maso pocházející z pastevního chovu o 25-50 % méně tuku a kuře z chovu s výběhem či ekologického chovu má až o 50 % méně tuku.

  • Ptá se: chceme mít zdevastovanou krajinu bez ptáků, včel, motýlů a dalších volně žijících živočichů?

Intenzivní živočišná výroba se značnou měrou podílí na pokračujícím snižování biodiverzity. Například Česká republika je v Evropě na 1. místě v počtu vyhynulých druhů motýlů.

  • Zpochybňuje, zda průmyslové velkochovy jsou správnou cestou k nasycení světa.

Nejpřehlíženější formou plýtvání potravinami není vyhazování jídla do koše, ale krmení zvířat tím, co by mohli jíst lidé. Obilniny, které by mohly nasytit 3 miliardy lidí, se zkrmují hospodářským zvířatům
v intenzivních velkochovech, čímž se promrhá 70 % jejich kalorické hodnoty.

Philip Lymbery říká:  „Aby nenastal Farmagedon, musíme vrátit zvířata z továren zpátky na farmy s pastvinami a výběhy. K této zásadní přeměně výroby potravin může napomoci každý – politici, zemědělci, potravináři a my všichni ostatní v roli spotřebitelů.“

David Frank, majitel nakladatelství Carpe Momentum, říká: „Téma knihy je podle mě velice naléhavé, neboť o utrpení hospodářských zvířat se mnoho nemluví. Philip Lymbery ve své knize jde mnohem dál než k pouhé kritice průmyslových velkochovů a přináší důkazy pro to, že samotné snížení produkce masa z těchto velkochovů by mohlo přinést uživení mnoha milionů hladovějících lidí včetně dětí. Změna stravovacích návyků spojená alespoň se snížením spotřeby masa by zcela jistě v naší bohaté materiální společnosti byla možná, hlady by při ní nikdo netrpěl, a prospěla by nejen planetě, ale i lidem samotným, protože by se živili zdravěji. Jsem nesmírně rád, že jsme mohli vydat český překlad knihy obohacený navíc o barevnou přílohu.“