I přes pozitivní posun ve vnímání ryb společností se stále objevují články se zavádějícími informacemi. Například ten, který nedávno zveřejnilo Echo24. Podle vyjádření osloveného rybáře při prodeji kaprů k týrání nedochází. Obrátili jsme se proto na rybího etologa profesora Ondřeje Slavíka z České zemědělské univerzity, který vysvětluje, jak to doopravdy je:

Zranění mohou být i neviditelná
Při hodnocení zdravotního stavu prodávaných ryb je nutné zvážit nejen zdravotní omezení, která jsou přímo vidět, jako jsou např. zranění kůže, očí a ploutví nebo zvýšená frekvence dýchání v důsledku nedostatku kyslíku. Prodávané ryby mají často mnoho vnitřních zranění způsobených manipulací při přepravě, zvýšeným kontaktem s ostatními jedinci a jejich tlakem na tělní dutinu.
Ryby v kádích ale především trpí stresem spojeným s předchozí opakovanou manipulací a transportem. Ochranná vrstva slizu chránící kůži kaprů je porušena, jejich energetické zdroje jsou vyčerpány a utrpení z nepohodlí je maximální. Protože nejsme schopni kapry slyšet, odmítáme vzít na vědomí jejich utrpení.
Lze si snadno představit negativní reakce veřejnosti, kdyby se takto na náměstích prodávali a poráželi králíci nebo ovce. Cílem probíhající kampaně není zamezit prodeji kaprů, ale především zkrátit jejich utrpení při transportu.
Proto lze zákazníkům doporučit, aby si kapry nechali odborně porazit a nekupovali si je živé. Místo obhajoby opakované manipulace s kapry a dlouhých transportů lze producentům a prodejcům doporučit orientaci na přidanou hodnotu kapřího masa, jako je prodej filetů v čerstvém, uzeném a nakládaném stavu a různých dalších pochutin, jako jsou např. mleté kapří maso pro výrobu 'tatarského bifteku', paštiky a krémy.
- prof. Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D.