Toto je shrnutí zprávy Food Not Feed v češtině. Celé znění zprávy v angličtině včetně zdrojů najdete zde.

Průmyslová živočišná výroba, která uzavírá velké množství zvířat do přeplněných hal, je oceňována jako zdrojově efektivní. „Podívejte se, kolik prasat a kuřat můžeme vyprodukovat na tomto malém pozemku.“

Je to však klam, chytrý trik karetního podvodníka. Skrývá skutečnost, že k produkci obilí a sóji používaných ke krmení průmyslově chovaných zvířat je zapotřebí mnohem větší množství půdy. Ve skutečnosti je k produkci krmiva pro průmyslově chovaná prasata a kuřata zapotřebí doslova 99krát více půdy, než kolik se používá k jejich chovu na pastvině.

Je třeba zohlednit i druhou část neefektivního využívání zdrojů. Zvířata přeměňují obilí – pšenici, kukuřici, ječmen – na maso a mléko velmi neefektivně. Studie ukazují, že z každých 100 kalorií obilí vhodného k lidské spotřebě, které je zkrmeno zvířatům, se do lidského potravinového řetězce dostane pouze 3–25 kalorií ve formě masa. ii iii A z každých 100 gramů bílkovin v obilí vhodném k lidské spotřebě, které je zkrmeno zvířatům, se do lidského potravinového řetězce dostane pouze 5–40 gramů bílkovin ve formě masa.

Jde o neefektivitu v obrovském měřítku. Jakoby se z každých 100 nově postavených domů 70 okamžitě zbouralo. Středověká alchymie se snažila přeměnit obyčejné kovy na zlato. Toto je opačná alchymie – přeměna výživného obilí na odpad.

Vzhledem k nízké míře konverze krmiva na živočišné produkty je třeba rozšířit pojetí potravinového odpadu nad rámec jeho tradiční definice (např. potraviny vyhazované domácnostmi, maloobchodníky, restauracemi či provozovateli stravovacích služeb) tak, aby zahrnovalo i ztráty spojené s využíváním plodin vhodných pro lidskou spotřebu jako krmiva pro hospodářská zvířata.

Tato zpráva ukazuje, že v mnoha zemích se vyplýtvá mnohem více potravin využíváním obilí jako krmiva pro zvířata než v rámci konvenčního pojetí potravinového odpadu. Uvedené údaje se netýkají celkového množství obilí zkrmeného hospodářskými zvířaty, ale množství, které se ztratí kvůli nízké konverzní efektivitě – tedy tomu, kolik rostlinných kalorií nebo gramů bílkovin je potřeba k produkci jedné kalorie nebo jednoho gramu bílkovin v mase, mléce a vejcích. Například v EU se každoročně vyplýtvá 124 milionů tun obilí kvůli neefektivní konverzi při produkci živočišných produktů, zatímco konvenční potravinový odpad činí 59 milionů tun. V USA je rozdíl ještě výraznější: 160 milionů tun ztracených kvůli neefektivnímu využití krmiva oproti 66 milionům tun tradičního odpadu.

Po celém světě se každoročně vyplýtvá 766 milionů tun obilí tím, že je obilí zkrmeno prasatům, kuřatům, nosnicím, masnému skotu a dojnicím. Toto číslo je vyšší než jakákoli jiná forma plýtvání potravinami. Zpráva Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) o indexu potravinového odpadu za rok 2024 uvádí další formy globálního potravinového odpadu v roce 2022 takto:

Domácnosti – 631 milionů tun
Stravovací služby – 290 milionů tun
Obchody – 131 milionů tun.

Krmení zvířat obilím představuje nejen plýtvání samotnými plodinami, ale i vzácnou půdou, vodou a energií, které byly k jejich produkci využity.

Sója

Je obecně známo, že velká část světové produkce sóji je využívána jako krmivo pro hospodářská zvířata – a že právě tento trend je klíčovým faktorem odlesňování. Méně známým faktem však je, že zkrmeno zvířatům je rovněž obrovské množství obilí; ve skutečnosti je využívání obilí v krmivech pro průmyslově chovaná zvířata výrazně vyšší než využívání sóji.

Krmení obilím ohrožuje potravinovou bezpečnost…

Někteří tvrdí, že rozšíření průmyslové živočišné výroby v zemích globálního Jihu je nezbytné pro zajištění potravinové bezpečnosti. Nízká konverze obilí vhodného pro lidskou spotřebu na maso a mléko však ukazuje, že tento model potravinovou bezpečnost neposiluje, ale naopak ji podkopává.

Zastánci dalšího rozšiřování živočišné výroby argumentují tím, že pro nasycení světové populace v roce 2050 je třeba zvýšit produkci potravin až o 60 %, a že industrializace chovu zvířat je proto nezbytná. Naše výpočty však ukazují, že pokud by se obilí přestalo používat jako krmivo, bylo by možné každoročně nakrmit o dvě miliardy lidí více.

Navíc by ukončení využívání obilí jako krmiva uvolnilo obrovské plochy orné půdy. Pokud by se přestalo používat obilí a sója jako krmivo, mohlo by se celosvětově uvolnit přibližně 275 milionů hektarů orné půdy – což odpovídá rozloze Indonézie. Tato půda by mohla být využita pro pěstování ovoce, zeleniny, hlíznatých plodin, ořechů, semínek a luštěnin, které přispívají k výživné a pestré stravě. Znepokojující však je, že podle předpovědí lídra v oboru Alltech Agri-Food Outlook 2025, zprávy společnosti FAO a OECD globální využití obilí jako krmiva stále roste. Pokud bude pokračovat trend z roku 2024, budou zapotřebí další 4 miliony hektarů orné půdy – plocha odpovídající rozloze Nizozemska. Získávání této dodatečné orné půdy by mohlo vést k zásahům do klíčových ekosystémů a k vytlačování či ničení divoké přírody. Naše vlastní výpočty naznačují, že globální nárůst využívání obilí jako krmiva může být ještě výraznější, což by vedlo k neefektivnímu využívání vzácné zemědělské půdy, která by mohla být mnohem lépe využita pro přímou lidskou výživu.

… zvyšuje ceny

Obrovská poptávka průmyslového velkochovu zvířat po obilí vyvíjí tlak na jeho tržní cenu – jako krmiva i jako potraviny – čímž se může stát nedostupným pro chudé obyvatelstvo v zemích globálního Jihu. Vystavuje chovatele zvířat cenovým výkyvům, které mohou unést pouze velké průmyslové farmy.

… škodí životnímu prostředí

Obrovská poptávka po obilí jako krmivu je klíčovým faktorem intenzifikace rostlinné výroby. Ta se vyznačuje monokulturami, používáním chemických pesticidů a syntetických dusíkatých hnojiv, což vede k degradaci půdy, úbytku biodiverzity, nadměrnému využívání a znečištění vody a ke znečištění ovzduší.

Krmivo pro prasata a drůbež je jádrem této neefektivity a ekologické zátěže.

Celosvětově se více než dvě třetiny (69 %) krmných směsí (které se skládají převážně z obilí a sóji) používají pro prasata a drůbež – sektory, které jsou nejvíce industrializované. Často tvoří obilí a sója až 90 % krmné dávky prasat a brojlerových kuřat (kuřat chovaných na maso).

99 % půdy využívané v průmyslovém chovu prasat a kuřat připadá na pěstování krmiva – samotná plocha, kterou zvířata fyzicky zabírají na farmě, tvoří jen 1 %.

Produkce krmiva je také hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů (GHG) spojených s chovem kuřat a prasat. 67–91 % emisí z průmyslové produkce kuřecího masa a 41–68 % emisí z průmyslového chovu prasat pochází z produkce krmiva a souvisejících změn ve využívání půdy.

Jak by se měla hospodářská zvířata krmit?

Hospodářská zvířata přispívají k potravinové bezpečnosti efektivně pouze tehdy, pokud přeměňují materiály, které lidé nemohou konzumovat, na potraviny, které konzumovat lze. Zvířata by proto měla být krmena především:

pastvou nebo jinými travními porosty
vedlejšími produkty, např. pivovarskými mláty, citrusovou dužinou, slunečnicovým šrotem
nevyhnutelným potravinovým odpadem, např. neprodaným pečivem, ovocem a zeleninou, přičemž by tento potravinový odpad měl být správně ošetřen, aby jeho konzumace byla pro zvířata bezpečná
posklizňovými zbytky

Povede krmení zvířat materiály, které lidé nemohou konzumovat, ke snížení produkce masa a mléka?

Ano, povede. Odklon od průmyslové živočišné výroby závislé na obilí a sóji by vedl ke snížení globální produkce a spotřeby živočišných produktů přibližně o 50 %. Toto snížení by se mělo týkat především zemí s vysokými a středními příjmy.

Ačkoliv se takové snížení může někomu jevit jako znepokojivé, je nezbytné pro splnění klimatických cílů Pařížské dohody, Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) OSN a pro zajištění výživy v rámci planetárních mezí.

Politické návrhy pro postupný přechod od intenzivního využívání obilí a sóji jako krmiva

Snížit spotřebu obilí a sóji jako krmiva
Vlády musí stanovit jasné politiky pro omezení používání obilovin a sóji určených k lidské spotřebě jako krmiva. Produkční systémy založené na pastvinách musí být (finančně) motivovány.
Přijmout politiku „potraviny na prvním místě“
V zájmu potravinové bezpečnosti musí být produktivní orná půda využívána k produkci potravin určených k přímé lidské spotřebě.
Ukončit dotační podporu produkce obilí a sóji určených pro krmivo
Dotace by neměly být poskytovány na produkci obilí a sóji, které jsou určeny jako krmivo pro hospodářská zvířata.
Zvýšit povědomí veřejnosti o neefektivním využívání zdrojů a ekologických dopadech krmení zvířat obilím a sójou
Je zapotřebí programů, které zvýší povědomí veřejnosti o dopadech různých způsobů chovu zvířat a úrovní konzumace živočišných potravin na životní prostředí, potravinovou bezpečnost, lidské zdraví a welfare zvířat.
Veřejné stravování by mělo převzít vůdčí roli
Veřejné instituce, které zajišťují stravování ve školách, nemocnicích a domovech pro seniory, by měly používat maso, mléko a vejce pocházející ze zvířat, která nebyla – nebo byla jen minimálně – krmena obilím a sójou vhodnými pro lidskou spotřebu.
Podporovat přechod na stravu bohatou na rostlinné potraviny
Vlády by měly stanovit jasné cíle pro snížení spotřeby živočišných produktů v populacích s vysokou spotřebou a podpořit přechod na stravu bohatou na rostlinné potraviny, v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou, Globálním rámcem pro biodiverzitu a Cíli udržitelného rozvoje (SDGs).
Požadovat, aby banky a finanční instituce přestaly financovat průmyslový velkochov zvířat
Komerční banky, multilaterální rozvojové banky a správci aktiv musí ukončit financování a investice do producentů živočišných produktů a souvisejících podniků (například výroben krmiv), kteří využívají obilí a sóju jako krmivo.