Urychlená reforma chovů drůbeže je nezbytná, jinak hrozí další pandemie

Ředitel mezinárodní organizace Compassion in World Farming (CIWF) Philip Lymbery vyzývá vládu České republiky a celou EU, aby společně připravily naléhavě nutnou reformu globálního sektoru chovu drůbeže. Je nezbytné předejít ztrátě kontroly nad vysoce patogenními viry, jako je virus ptačí chřipky H5N1, a následné další pandemii u lidí.

Tato výzva je reakcí na zprávy, dle kterých virus ptačí chřipky již infikoval ptáky až na Antarktidě a díky mutaci je přenosný z ptáků na savce, například vydry, lišky, medvědy, mývaly, lachtany a tuleně. Od října 2021 virus způsobil úhyn či preventivní usmrcení přibližně 140 milionů kusů drůbeže, včetně 48 milionů ptáků v Evropě a přes 53 milionů ptáků v USA, což vedlo ke značnému narušení zemědělské výroby i environmentálním problémům.

Jen v České republice se od začátku roku 2023 objevilo 14 nových ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže. Začátkem ledna bylo na Tachovsku utraceno všech 750 000 slepic v jednom z největších českých chovů nosnic.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že za posledních 20 let bylo ve 21 zemích zaznamenáno téměř 870 případů infekce člověka virem ptačí chřipky H5N1. 457 z nich bylo smrtelných. Odborná veřejnost varuje před zásadní změnou v šíření infekce.

Virus pravděpodobně pochází z intenzivních chovů drůbeže v Asii. Při chovu velkých hejn na malém prostoru se virus snadno a rychle přenáší mezi jednotlivými ptáky. Průmyslový chov drůbeže a haly přeplněné zvířaty zajišťují viru neustálý přísun nových hostitelů. Virus při přenosu mezi jedinci také nejspíš mutuje.

V této situaci je velmi pravděpodobné, že se objeví vysoce virulentní kmeny. Nákaza se pak přenáší na volně žijící ptáky. Tím se vytváří začarovaný kruh mezi drůbežárnami a volně žijícími zvířaty, a tak se nákaza rychle šíří po celém světě. Některé z těchto nových kmenů mohou postihnout i savce.

Globální ředitel CIWF Philip Lymbery burcuje na poplach: „Tato vážná situace se začíná rychle vymykat kontrole a zásadně ohrožovat zdraví celého lidstva. Od možnosti přenosu viru z člověka na člověka nás dělí jen několik mutací. Jediné, čím tuto krizi můžeme zažehnat, je poučit se z pandemie COVID-19. Musíme jednat dřív, než bude pozdě, a od základů proměnit způsob, jak chováme drůbež. Musíme se odklonit od intenzivních systémů, které slouží jako inkubátor pro nové a stále nebezpečnější virové kmeny.

Nejprve je zapotřebí drůbež vakcinovat, aby se oslabil přenos mezi volně žijícími ptáky a savci. Česká vláda a EU musí jednat ihned a připravit strategii pro transformaci chovů drůbeže tak, aby se zmenšila hejna, snížila hustota osazení a aby se na dané ploše nacházelo méně drůbežích farem. To poskytne ptákům více prostoru a sníží se riziko šíření vysoce patogenních chorob.

Více prostoru pro ptáky s sebou ovšem ponese i snížení produkce drůbežího masa a vajec. Je tedy na nás, abychom sehráli svou úlohu a podíleli se na snížení přílišné konzumace živočišných potravin. To přinese i několik dalších významných výhod, včetně toho, že se zvýší možnost splnit cíle Pařížské klimatické dohody a sníží se využívání sóji a obilovin – pšenice a kukuřice – jako krmiva pro zvířata."

Více informací naleznete v odborné zprávě CIWF Máme další pandemii na svém talíři?.

Pro více informací prosím kontaktujte Romanu Šonkovou, vedoucí CIWF Česko: Romana.Sonkova@ciwf.org, mobil: 778 000 288

Compassion in World Farming (CIWF, Soucit ve světovém zemědělství) založil v roce 1967 britský chovatel dojnic, který byl znepokojen rozvojem průmyslových velkochovů. Dnes je CIWF přední mezinárodní organizace na ochranu hospodářských zvířat odhodlaná ukončit průmyslové velkochovy a docílit humánního a udržitelného zemědělského hospodaření a výroby potravin. Ústředí má ve Spojeném království, kanceláře ve Francii, Itálii, Nizozemí, Polsku, Belgii a USA a své zastoupení v České republice, Německu, Španělsku, Švédsku, Číně a Jihoafrické republice. Více informací na www.ciwf.cz.