Ikona hledání

Náš světový potravinový systém je hlavní hnací silou ztráty biologické rozmanitosti

News Section Icon Zveřejněno 03.02.2021

Nová zpráva Chatham House zveřejněná dnes ve spolupráci s UNEP a Compassion in World Farming požaduje naléhavou reformu našeho potravinového systému.

  • Zpráva zdůrazňuje, že celosvětový potravinový systém je hlavní hnací silou ztráty biologické rozmanitosti.
  • Ztráta biodiverzity se bude nadále zrychlovat, pokud nezměníme způsob výroby potravin. Další ničení ekosystémů a přírodních stanovišť bude ohrožovat naši schopnost zachování lidské populace.
  • Nová zpráva požaduje naléhavou reformu potravinových systémů a navrhuje tři vzájemně provázaná opatření: změnu globálních stravovacích návyků, vyčlenění území pro přírodu a její ochranu a zemědělství, které je šetrnější k přírodě a podporuje biologickou rozmanitost.
  • Politici jsou vyzváni, aby zaujali celostní přístup při hodnocení dopadů potravinového systému, vytvořili globální pokyny pro transformaci a převedli je v cíle na úrovni jednotlivých států.

Londýn, 3. února 2021 – Dopady potravinového systému na ztrátu biodiverzity – nová zpráva Chatham House, podpořená Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) a Compassion in World Farming, popisuje, jaká opatření jsou nezbytná pro transformaci potravinového systému na podporu biologické rozmanitosti. Dále doporučuje, aby reforma potravinového systému byla součástí politických jednání na vysoké úrovni v nadcházejícím „Super roce OSN pro přírodu“ (UN ‘Super Year’ for Nature).

Potravinový systém je primární hnací silou ztráty biologické rozmanitosti, přičemž samotné zemědělství je hrozbou pro 24 000 z 28 000 (86 %) druhů ohrožených vyhynutím. Rychlost vymírání druhů je dnes nejvyšší za posledních 10 milionů let.

Intenzivní zemědělská produkce degraduje ekosystémy a půdu, čímž snižuje její výrobní kapacitu a vynucuje ještě intenzivnější produkci potravin, aby udržela krok s poptávkou. Tento tlak ještě zvyšuje rostoucí celosvětová konzumace levnějších kalorií a potravin náročných na zdroje.

Náš potravinový systém byl v průběhu posledních desetiletí formován v rámci paradigmatu „levnějších potravin” s cílem produkovat stále více potravin za stále nižší ceny s využitím zdrojů, jako jsou hnojiva, pesticidy, energie, půda a voda. Toto paradigma vede do začarovaného kruhu: nižší náklady na výrobu potravin vytvářejí větší poptávku po potravinách, které se musí vyrábět za ještě nižší náklady pomocí intenzifikace a dalšího záboru půdy.

Paradigma Levnejsich Potravin

Dopady vyšší produkce potravin za nižší náklady se neomezují pouze na biologickou rozmanitost. Globální potravinový systém je také významnou hnací silou změny klimatu a představuje přibližně 30 % celkových emisí vyprodukovaných člověkem.

Podle nové zprávy je reforma potravinového systému naléhavou záležitostí a měla by se zaměřit na tři vzájemně propojená opatření:

Za prvé: Globální stravovací návyky se musí proměnit ve stravování, které bude víc založené na rostlinných potravinách, zejména kvůli nepřiměřenému dopadu chovu hospodářských zvířat na biodiverzitu, využívání půdy a životní prostředí. Takový posun, spojený se snížením plýtvání potravinami, by omezil nároky a tlak na životní prostředí a půdu, prospěl by zdraví populací na celém světě a pomohl by snížit riziko vzniku pandemií.

Za druhé: Větší území musí být chráněna a vyhrazena pro přírodu. Ochrana země před přeměnou či zneužíváním je nejefektivnějším způsobem zachování biodiverzity, a tudíž je třeba vyhýbat se konverzi pozemků na zemědělské využití. K ochraně stávajících přírodních ekosystému a obnově těch poškozených či zničených je nezbytná změna stravovacích návyků lidí.

Za třetí: Musíme zemědělsky hospodařit způsobem, který je ohleduplnější k přírodě, více podporuje biodiverzitu, omezuje používání vstupních zdrojů a nahrazuje monokultury zemědělskými praktikami s využitím polykultur.

Změnit stravovací návyky je tedy nezbytné, abychom mohli navrátit půdu přírodě a umožnit široké zavedení zemědělské praxe šetrné k přírodě bez zvyšování tlaku na přeměnu přírodních území na zemědělskou půdu. Čím více pokročíme v naplňování prvního opatření v podobě změny jídelníčku, tím více prostoru se vytvoří pro druhý a třetí krok.

Cesta K Udrzitelnemu Glob Potravinovemu Systemu

Závěry a doporučení nové zprávy Chatham House byly dnes představeny během online konference, na které vystoupili řečníci z UNEP, Chatham House, Compassion in World Farming a také Jane Goodall, PhD., DBE., zakladatelka Jane Goodall Institutu a Posel míru OSN. Následovala inspirativní panelová diskuse s Louise Mabulo, šéfkuchařkou a ekoložkou z Filipín, která získala ocenění OSN Young Champion of the Earth a Lanou Weidgenant, místopředsedkyní programu Přechod ke vzorcům udržitelné spotřeby na Summitu OSN o potravinových systémech a zástupkyní ředitele organizace Zero Hour International.

Susan Gardner, ředitelka Sekce ekosystémů v UNEP, uvedla: „Náš současný potravinový systém je obousečná zbraň utvářená desetiletími paradigmatu „levnějších potravin“, zaměřeném na produkci více potravin rychle a levně bez ohledu na skryté dopady na biologickou rozmanitost a její služby podporující život - a také na naše vlastní zdraví. Reforma způsobu, jakým vyrábíme a konzumujeme potraviny, je naléhavou prioritou. Musíme změnit globální stravovací vzorce, chránit a vyčlenit půdu pro přírodu a na farmách hospodařit způsobem, který je šetrnější k přírodě a podporuje biologickou rozmanitost.“

Profesor Tim Benton, ředitel Výzkumu rizik a ředitel Programu pro energie, životní prostředí a zdroje v Chatham House, řekl: „Největší hrozby pro biologickou rozmanitost vyplývají z vykořisťovatelského způsobu využívání půdy - přeměny přírodních stanovišť kvůli zemědělství a intenzivní obhospodařování půdy. To vše je poháněno ekonomickou poptávkou po produkci stále více kaloricky bohatých, ale nutričně chudých potravin ze stále menšího počtu komodit pěstovaných ve velkém měřítku. Tyto komodity podpírají nehospodárný potravinový systém, který nás nedokáže vyživovat, podkopává biologickou rozmanitost a pohání změnu klimatu. “

Philip Lymbery, globální ředitel Compassion in World Farming, uvedl: „V době, kdy tak velká část světa pokračuje v boji proti pandemii Covid-19, nebylo nikdy očividnější, že prosperita lidí a zvířat, volně žijících i hospodářských, je vzájemně propojená. Jak ukazuje tato nová zpráva, budoucnost lidstva závisí na tom, abychom žili v souladu s přírodou. Musíme s ní spolupracovat, ne proti ní bojovat. Nikdy nebylo tak příhodné si uvědomit, že chránit lidi znamená chránit také zvířata. Zemědělství budoucnosti proto musí být šetrné k přírodě a založené na regenerativních metodách. Naše strava se musí stát zdravější a udržitelnější a pocházet více z rostlinných zdrojů. Bez ukončení průmyslových velkochovů nám hrozí, že nebudeme mít vůbec žádnou budoucnost.

Jane Goodall, PhD., DBE, zakladatelka Jane Goodall Institutu a Posel míru OSN, uvedla: „Intenzivní chov miliard zvířat na celém světě vážně poškozuje životní prostředí, zapříčiňuje ztrátu biologické rozmanitosti a produkuje obrovské emise skleníkových plynů, které urychlují globální oteplování. Nehumánní podmínky velkochovů přeplněných zvířaty způsobují těmto vnímajícím bytostem nesmírné utrpení, ale umožňují také přenos patogenů ze zvířete na člověka, a tím zvyšují riziko vzniku nových zoonotických chorob. Z etických důvodů by měly být ukončeny co nejdříve.“

Globe

Tento prohlížeč nepodporujeme. Prosím aktualizujte si prohlížeč pro zlepšení funkce a bezpečnosti. Máte-li jakékoli další dotazy, kontaktujte nás na info@ciwf.cz. Snažíme se odpovídat na všechny komentáře do dvou pracovních dnů, ale vzhledem k velkému množství korespondence to může někdy trvat trochu déle. Děkujeme za vaše pochopení.