Při pohledu ze vzduchu je vidět, jak silně znečištěná voda proudí do Mississippi ->

K pochopení reality mi pomohlo, když jsem se vznesl do vzduchu na palubě malého letadélka Cessna. Očekával jsem, že uvidím různé sklady s paletami naskládanými pytli s hnojivy, ale letěli jsme nad malým průmyslovým městem, jedním z mnoha rozesetých po břehu Mississippi. Ke své hrůze jsem zjistil, že to jsou samé továrny na hnojiva. Výraz „továrna na hnojiva“ však vůbec nedokáže vystihnout ohromný rozsah tohoto skrytého dílu skládačky průmyslového zemědělství.

Mrtvé zóny se objevují po celém světě. Systémy průmyslového zemědělství jsou velmi závislé na umělých hnojivech a chemických látkách, které jsou hlavním zdrojem znečišťování naší vzácné vody. Jednoduše řečeno - náš hlad po „levném“ mase ze zvířat krmených levnou kukuřicí, pěstovanou na polích nasáklých chemickými hnojivy, škodí a vyhání vzácné druhy a poškozuje ekosystémy na souši, řekách i v moři. Ještě však není příliš pozdě na změnu k lepšímu. Snížení spotřeby masa, mléčných výrobků a vajec, zejména těch z průmyslových velkochovů, může snížit dopad naší stravy na vodu a výrazně zlepšit životní pohodu hospodářských zvířat.

Z tohoto důvodu se musíme chopit příležitosti na letošním Summitu OSN o potravinových systémech a pokročit v přípravě globální dohody o ukončení průmyslových velkochovů a o obnově našeho potravinového systému směrem k regenerativním a k přírodě přátelským způsobům výroby potravin. Summit OSN představuje neuvěřitelnou šanci soustředit tuto debatu na jedno místo a vytvořit katalyzátor změn na celosvětové úrovni.

Připojte se k nám a staňte se hrdinou potravinového systému pro zdravější budoucnost.

Děkuji.

Poznámka: Kniha Mrtvá zóna: Tam, kde žily divočiny byla vydána i v češtině. Přečtěte si více.

O autorovi:

Philip John Lymbery je globální ředitel Compassion in World Farming, hostující profesor na Winchesterské univerzitě a autor dvou knih - Farmagedon a Mrtvá zóna. Číst více.

Voda a životní pohoda zvířat