Zkáza divokých ptáků

Ohniska ptačí chřipky se rozšiřují i do populací volně žijících ptáků. Nejstřízlivější odhady informují o desítkách tisíc úmrtí divokých ptáků na vysoce patogenní ptačí chřipku H5N1 v Evropě a Americe. Pravděpodobně jich však bude mnohonásobně více.

V Evropě se za posledních dvacet let téměř zdvojnásobil počet chovaných domestikovaných ptáků, ale počty volně žijích ptáků poklesly.

Kdo za to může

V sektoru průmyslové živočišné výroby se tvrdí, že ptačí chřipka se šíří hlavně prostřednictvím volně žijících ptáků. Například i na stránkách Státní veterinární správy stojí, že zdrojem nákazy jsou zřejmě volně žijící ptáci. Vytváří se tím dojem, že divocí ptáci jsou skutečnými viníky, a hospodářští ptáci nevinnými oběťmi. Ačkoli se nás o tom snaží přesvědčit média, vláda a zejména drůbežáři, pravda je jinde.

Vědecká pracovní skupina pro ptačí chřipku vysvětluje: „Typická vypuknutí nákazy vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI) jsou spojená s intenzivní produkcí domácí drůbeže a s tím souvisejícím obchodem a marketingem.“

Navíc bylo zjištěno, že 86 % infekcí v chovech po celé Evropě bylo způsobeno přenosem z chovu do chovu.

Lidé v ohrožení

Podle výzkumu stačí viru několik mutací, aby byl přenosný i na člověka a mezi lidmi. Úmrtnost lidí na H5N1 je 60 %. A zatím proti němu neexistuje žádná vakcína.

Není to ztracené

Dosavadní strategie – vybijeme nakažené hejno a budeme doufat, že se to celé brzy přežene – je krátkozraká a z dlouhodobého hlediska nefunguje. Za poslední rok se nákazy objevují ve větším počtu, trvají déle a vedou k hromadnému zabíjení stále většího množství ptáků.

Je zapotřebí od základu změnit způsob, jakým chováme zvířata.