Naposledy jsem psal o koronaviru na konci ledna. V té době nás již zaplavovaly zprávy o ničivém propuknutí epidemie Covid-19 a rychlém zásahu čínské vlády, která zakázala obchod s volně žijícími živočichy. Původ viru byl totiž vystopován na trhu s mořskými plody ve Wu-chanu, kde se nezákonně prodávala i divoká zvířata.

Ještě před pár týdny bychom si ani nedokázali představit, že na celém světě budou země v krizových situacích a hranice mezi nimi uzavřené. Každý den je hlášeno více úmrtí a více případů. Připadá mi jako bychom žili v katastrofickém filmu. Svět se doslova obrátil vzhůru nohama a všichni lidé pevně doufají v rychlý zvrat situace a šťastný konec.

My, v Compassion in World Farming, jsme proto velice potěšeni vaší velkou a nepolevující podporou, kterou nám i v těchto chvílích každý den poskytujete. Ujišťujeme vás, že i přes současné náročné podmínky pokračujeme v boji proti průmyslovým velkochovům. Toto poslání je naléhavější než kdy jindy, a proto v něm musíme zůstat jednotní a konzistentní. Jen tak můžeme uspět, prosadit spravedlivější potravinový systém a navždy ukončit průmyslové velkochovy.

Hospodářská zvířata na celém světě, která trpí uzavřená v klecích či kotcích, potřebují naši pomoc, potřebují náš hlas. Tady v Compassion tímto hlasem zůstáváme, hlasitějším než kdy jindy.

I na konci toho nejtemnějšího tunelu je světlo. Také já jsem mile překvapen mnoha povznášejícími příběhy o laskavosti, soucitu i teď tolik potřebného humoru. Tento strašlivý virus sjednotil lidstvo po celém světě, bez ohledu na naši kulturu, náboženství, politickou situaci, finance nebo věhlas.

Zdálo by se, že to nejlepší z lidstva konečně prosvítá ven, jelikož všichni prožíváme ten pocit, že „jsme v tom společně“.

Možná ze všeho nejvíc nám tato situace připomíná důležitost života samotného, prioritou se stalo naše zdraví a blaho těch nejbližších. Až bude po všem, možná nám tato krize pomůže nebo nás přinutí znovu přehodnotit naše životy a posoudit, co je v nich to skutečně podstatné.

Já osobně nyní více než dříve nalézám útěchu u zvířat a v přírodě. Při procházkách se svým psem Dukem, adoptovaným z útulku, a když vidím, jak jaro dorazilo už i do naší zahrady, kde si mohu vychutnávat jeho atmosféru.

Pouhé vnímání zázraků přírody mi poskytuje klid a dodává novou energii, abych mohl čelit tomu, co je před námi. Samotný život na zemi je tak vzácný, přesto každý den riskujeme ničení klimatu a přírodních ekosystémů, které v nemalém měřítku způsobují právě průmyslové velkochovy. Tyto naše neudržitelné vzorce fungování jsou největšími hrozbami, kterým planeta v tomto století čelí. Tato pandemie ukazuje lidstvu, jak velmi jsme zranitelní, když se pokoušíme ovládat, věznit a omezovat přírodu pro své vlastní cíle. Víme, že vědci v Číně i mimo ni varovali před nebezpečím spojeným s pojídáním volně žijících živočichů a nezákonným obchodem s nimi. Už v letech 2002-3 byl SARS, závažný akutní respirační syndrom způsobený podobným koronavirem, předmětem rozsáhlých studií čínských vědců potvrzujících rizika konzumace divokých zvířat.

Ohrožení lidstva nemocemi však pochází nejen ze špatného zacházení s volně žijícími zvířaty. Způsob, jakým chováme zvířata na průmyslových farmách, také představuje velkou hrozbu. Nemohu nevidět paralelu s jinými viry, jako je prasečí chřipka a vysoce patogenní kmeny ptačí chřipky. Obě tyto choroby byly zničující a obě pravděpodobně mají příčinu v držení živých, dýchajících, cítících tvorů v nepřirozeně přeplněných podmínkách v průmyslových velkochovech. Právě ty poskytují ideální živnou půdu pro nové a smrtelnější kmeny nemoci.

Prasečí chřipka nás před deseti lety naučila, že zacházet se zvířaty jako s pouhými komoditami - ať už jsou domácí nebo divoká - znamená hrát ruskou ruletu se zdravím lidí.

Je naprosto jisté, že klíčovou součástí snižování rizika nemocí v budoucnosti je opětovné nalezení cesty k lidskosti a ohleduplnosti ke zvířatům a životnímu prostředí. Schopnost lidí vnímat zvířata a jejich schopnost cítit bolest, trpět a zažívat i pocity radosti (pokud jim to dovolíme), ať už jsou divoká nebo hospodářská, je nezbytnou budoucí strategií pro kontrolu vzniku nových nemocí.

Až bude Covid-19 poražen, je na nás, jaké ponaučení si z této lekce vezmeme. Vrátíme se ke starému způsobu života, nebo začneme znovu a lépe? Máme šanci využít nový začátek k ochraně zdraví a životní pohody lidí respektováním významu welfare zvířat, přírody a životního prostředí.

Využijme tento čas k bilancování a zamyšlení se nad tím, co každý z nás pro to může udělat. Znovu se spojme s našimi nejzákladnějšími hodnotami, láskou k sobě navzájem a k ostatním bytostem, které s námi sdílejí tuto planetu, a k životu samotnému. Pevně věřím, že společně tuto pandemickou krizi porazíme a vyjdeme z ní silnější o schopnost vidět to, co je skutečně důležité. Přehodnocení svého postoje k přírodě a jejím zdrojům je další krok nezbytný pro ukončení průmyslových velkochovů.

Děkuji vám. Opatrujte se a hlavně buďte zdraví.

O autorovi:

Philip John Lymbery je globální ředitel Compassion in World Farming, hostující profesor na Winchesterské univerzitě a autor dvou knih - Farmagedon a Mrtvá zóna. Číst více.