Skutečnost a plýtvání

Věda zabývající se welfare (životní pohodou) zvířat stále více uznává, že dobrý welfare pro hospodářská zvířata znamená šanci na spokojený život. A „spokojený život“ znamená, že musí být naplněny všechny jejich behaviorální, fyzické, environmentální a duševní potřeby.

V průmyslových velkochovech to však jednoduše není možné.

Tolik utrpení, a mnoho z něj úplně zbytečně. Každý rok se vyplýtvá maso odpovídající 15 miliardám zvířat. Prostě se vyhodí. Nechá se shnít. Je to skandál a nevýslovná tragédie.

Deset důvodů, proč skoncovat s velkochovy

Než si přečtete následující fakta a čísla, zhluboka se nadechněte:

Na celém světě se pro potravinářské účely každoročně odchová neuvěřitelných 92 miliard hospodářských zvířat. Na každou miliardu lidí na této planetě připadá ročně více než 10 miliard zvířat, která se chovají pro maso, mléko a vejce.
Dvě ze tří hospodářských zvířat na světě (50 miliard ročně) se nyní chovají ve velkochovech. Jde o největší případ týrání zvířat na planetě.
Maso vyrobené v průmyslových podmínkách často obsahuje více nasycených tuků a méně bílkovin než maso z kvalitnějších chovů.
Na krmení zvířat se spotřebuje přibližně 40 % světové produkce zemědělských plodin, což je množství kalorií, které by stačilo na obživu 4 miliard lidí.
Velkochovy plýtvají potravinami – z každých 100 kalorií zkrmených průmyslově chovaným zvířatům získáme zpět ve formě masa 30 kalorií. To je čistý úbytek 70 % hodnoty potravin.
Přibližně pětina ryb ulovených na celém světě podle hmotnosti, ale přibližně polovina podle počtu, se nikdy nedostane do lidských úst – rozemelou se a skončí jako krmivo pro průmyslově chované ryby, prasata a drůbež.
Na celém světě se ročně vykácí plocha lesů o rozloze poloviny Velké Británie, a to hlavně kvůli krmivu pro zvířata a chovu dobytka.
Průmyslové zemědělství je hlavní příčinou úbytku volně žijících živočichů na celém světě, což má za následek vymírání ptáků, včel a motýlů žijících na zemědělské půdě. Dále to má dopad i na tak významné druhy, jako jsou jaguáři a sloni.
Živočišná výroba produkuje více skleníkových plynů než výfukové plyny všech letadel, vlaků a automobilů na světě dohromady.
Kvůli stresu a přeplněnosti jsou velkochovy živnou půdou pro choroby, jako je ptačí chřipka. Přibližně dvě třetiny světové spotřeby antibiotik připadají na hospodářská zvířata, zejména k léčbě nemocí, které se pojí právě a jen s průmyslovými velkochovy.