Připomínáme si naše velké vítězství: Zvířata byla evropským právem uznána jako cítící bytosti RSS Feed

News Icon 15.05.2020

V roce 1988 zahájil Compassion in World Farming (CIWF) kampaň, která přiměla Evropskou unii, aby uznala, že zvířata jsou vnímající bytosti, tj. že jsou schopná cítit radost a bolest jako my. Do té doby Smlouva o fungování EU označovala zvířata pouze jako „zboží“ nebo „produkty“, stejně jako pytel pšenice nebo brambor.

My v CIWF jsme spojili síly s našimi sesterskými nevládními organizacemi se sídlem v EU, abychom získali milion podpisů pro naši petici. Skupiny dobrovolníků přeložily petici do svých národních jazyků a sbíraly podpisy  v ulicích a na informačních stáncích. Ano, takto jsme fungovali ještě předtím, než vznikly online petice a sociální média.

Společnými silami se nám do 3 let podařilo shromáždit potřebné množství podpisů. Byla to vůbec první petice EU, která dosáhla více než milionu podpisů!

V našem sídle ve Velké Británii byly petice zabaleny do lepenkových krabic a odvezli jsme je do Štrasburku, kde tehdy Evropský parlament jednal.

V té době jsem jako generální ředitelka CIWF měla tu čest předat symbolicky jednu krabici petic předsedovi Parlamentu. Poté byla celá sbírka petic předána Petičnímu výboru.

Joyce
1991: Předkládáme 1 milion podpisů předsedovi Evropského parlamentu

 

Trvalo to tři roky, do roku 1994, než Výbor petici schválil, ale učinil tak a poté byla schválena i parlamentem.

Ve Velké Británii se mezitím pokračovalo v lobování u vlády. Chvíli trvalo, než se nám podařilo získat její podporu, ale nakonec v květnu 1997 nový náměstek ministra zemědělství Elliot Morley projevil své sympatie pro zlepšení welfare zvířat.

Pouhých 6 týdnů po jeho nástupu do funkce se v Amsterdamu sešlo 15 předsedů vlád EU, aby uzavřeli novou aktualizovanou verzi Evropské smlouvy, tzv. Amsterodamskou smlouvu. Morleymu se podařilo přimět britského premiéra Tonyho Blaira, aby do navrhované smlouvy zahrnul i žádost o uznání zvířat jako živých cítících bytostí. Uspořádali jsme pochod v Amsterdamu s přáteli z celé EU, kteří petici pomáhali šířit. Když jeli premiéři na schůzi, mohli tak vidět (a hlavně slyšet!) demonstranty s transparenty v mnoha jazycích.

Demonstrace
1997: Demonstrace během setkání evropských předsedů vlád o Amsterodamské smlouvě

 

Do Amsterodamské smlouvy byl tedy skutečně přidán závazný protokol, který uznává zvířata jako vnímající bytosti. Když byla v roce 2008 schválena Lisabonská smlouva, byl tento protokol povýšen na článek ve Smlouvě.

Nyní je to článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie:

„Při stanovování a provádění politik Unie v oblastech zemědělství, rybolovu, dopravy, vnitřního trhu, výzkumu a technologického rozvoje a vesmíru zohledňují Unie a členské státy plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí; přitom zohlední právní nebo správní předpisy a zvyklosti členských států spojené zejména s náboženskými obřady, kulturními tradicemi a regionálním dědictvím.“

 Tato velká výhra pomohla našemu hnutí na ochranu zvířat při prosazování významných zlepšení v právních předpisech EU, jako je zákaz holých bateriových klecí pro slepice a zákaz věznění telat a částečně i březích prasnic v úzkých individuálních kotcích.

Dnešním úkolem evropských politiků je skutečně uznat, že zvířata jsou vnímajícími bytostmi tím, že budou důsledně vymáhat současné právní předpisy na ochranu zvířat a také tím, že zlepší právní ochranu zvířat zavedením nových opatření, především zákazem všech klecových velkochovů.

Autorkou blogu je Joyce D'Silva, naše bývalá generální ředitelka a v současné době naše ambasadorka.