Koronavirus a průmyslové velkochovy RSS Feed

News Icon 14.04.2020

JAK SPOLU SOUVISÍ KORONAVIRUS A PRŮMYSLOVÉ VELKOCHOVY?

Náhlý příchod nového onemocnění COVID-19 s sebou nese mnoho dosud nevyjasněných otázek. Proto je maximálně důležité znát všechny souvislosti, abychom si tuto informační skládačku mohli složit a na všechny otázky správně odpovědět.

Připravili jsme pro vás odpovědi na pět nejčastějších otázek, na které se nás ve spojitosti s koronavirem ptáte:

Pg10_Rabbits.jpg

1. Jaký je vztah mezi koronavirem a zvířaty v průmyslových velkochovech?

Koronavirus (oficiálně nazývaný SARS-CoV-2) způsobuje nemoc COVID-19. Jde o nemoc přenesenou ze zvířete na člověka, tzv. zoonózu. Tímto virem se pravděpodobně  poprvé nakazil člověk prostřednictvím netopýra nebo jiného savce na trhu se živými zvířaty ve městě Wu-chan v Číně. Na těchto trzích je nelegálně drženo pohromadě mnoho různých druhů převážně volně žijících zvířat. Ta jsou zde velice nehumánními způsoby zabíjena. Epidemie SARS (virus stejného kmene) v roce 2003 pravděpodobně také vznikla na takovémto trhu. Koronavirus tedy nepochází z hospodářských zvířat. Mnoho jiných onemocnění však ano. Není tomu dávno, co jsme museli bojovat proti ptačí chřipce, prasečí chřipce, tuberkulóze skotu, salmonele a Q horečce.

2. Podílí se průmyslové velkochovy na šíření zoonóz?

Ano. Nejznámějšími příklady zoonóz pocházejících z velkochovů jsou ptačí chřipka a prasečí chřipka. Ta vedla v roce 2009 k pandemii, která zabila tisíce lidí. Až dosud lidé mohli onemocnět ptačí chřipkou pouze přímým kontaktem se zvířaty. Viry však mohou mutovat. Nedávno vědci spustili poplach, když se v Číně objevil nový virus smrtící ptačí chřipky (40 % infikovaných lidí zemřelo). Vědci varovali, že mutace tohoto viru, který již umožňuje i šíření mezi lidmi, může způsobit nepředstavitelnou katastrofu.

Současný intenzivní živočišný průmysl, ve kterém je obrovské množství zvířat uzavřeno v přeplněných halách a stájích blízko sebe, představuje další riziko. V případě výskytu nákazy je mnoho zvířat chorobou přímo zasaženo nebo musí být preventivně usmrceno. Kromě toho jsou zvířata ve velkochovu náchylnější k chorobám kvůli množství stresu, který jim způsobují špatné a nepřirozené životní podmínky, ve kterých jsou držena. To vše podporuje rychlé šíření nemocí a vznik nových mutací do nebezpečnějších variant. 

Produkce krmiv pro tato zvířata navíc likviduje velké plochy deštného pralesa, aby místo nich mohly vzniknout další sójové plantáže. V důsledku toho nejen ztrácíme vzácnou přírodu a biologickou rozmanitost, ale také vystavujeme lidi novým patogenům, které se v běžně nepřístupných pralesích mohou vyskytovat. Úbytek přírodních ekosystémů a biologické rozmanitosti v důsledku zásahu člověka je jedním z hlavních rizikových faktorů pro šíření nových nemocí.

Brojleri

3. Pomůže nám nižší konzumace masa proti epidemiím a pandemiím?

Ano. Až 40 % veškeré zemědělské půdy na světě se v současné době používá pro pěstování krmiv pro hospodářská zvířata. Pokud lidé jedí méně masa (včetně ryb) a jiných živočišných produktů, snižuje se tlak na naše přírodní zdroje a ekosystémy. Zůstává tak více prostoru pro přirozené fungování přírodních ekosystému a lidé nejsou vystavováni novým patogenům v přírodě (viz odpověď na otázku 2).

4. Může přeprava živých zvířat vést k přenosu chorob?

Ano. Během přepravy jsou hospodářská zvířata velice blízko u sebe a často zažívají vysokou míru stresu, který je oslabuje. Přeprava na velké vzdálenosti často obnáší i slučování zvířat z různých chovů. Tímto způsobem se mohou mezi nimi snadno přenášet nemoci. Přeprava zvířat není příčinou koronaviru (viz odpověď na otázku 1),  ale představuje riziko jeho šíření. Řidiči a další pracovníci zapojení do přepravy mohou během cesty a při jakýchkoli úkonech, které musí provádět, ohrožovat okolí i sami sebe.

Při současné koronavirové krizi proto považujeme za nezodpovědné, aby byla nadále povolena dálková přeprava zvířat. Společně s 35 dalšími organizacemi vyzýváme Evropskou komisi, aby ji co nejdříve zastavila.

Preprava Ovci

5. Jak vidí CIWF budoucnost velkochovů?

CIWF věří, že všechna zvířata si zaslouží život, který stojí za to žít, v prostředí, které jim umožňuje naplňovat jejich přirozené potřeby. V dnešních průmyslových velkochovech jsou zvířata považována za výrobní jednotky a komodity, a tak je s nimi i zacházeno. Jsou násilně držena v klecích a kotcích a často úmyslně mrzačena. To má za následek jejich obrovské utrpení. Jsme proto odhodláni dělat každý den maximum pro to, abychom životy těchto strádajících zvířat zlepšili.

Kromě zlepšování standardů welfare zvířat v současných velkochovech, upozorňujeme na všechny další negativní dopady živočišného průmyslu. Přírodní zdroje se vyčerpávají, deštné pralesy mizí, aby uvolnily místo sojovým plantážím, oceány se rabují, aby rybami nakrmily zvířata na farmách. Toto je jen několik příkladů. Dnešní živočišný průmysl je neudržitelný systém, který vyčerpává Zemi. Proto usilujeme o zavedení zcela jiného a lepšího potravinového systému.

Souhlasíme s  vědecky podloženým názorem, že produkce a spotřeba masa, ryb, vajec a mléčných výrobků musí být rapidně snížena a nahrazena rostlinnými zdroji. Z praxe víme, že je možné rentabilně chovat hospodářská zvířata tak, aby nedocházelo k zatěžování životního prostředí a klimatu, ke zneužívání nadměrného množství zdrojů, které mohou být lépe použity pro lidi, a tak, aby zvířata mohla žít venku na pastvinách a ve výbězích, kde mají dostatek prostoru a podmínek pro své přirozené chování. 

Přečtěte si více o tom, jak a kde získávat udržitelné potraviny, které nejsou vykoupeny utrpením zvířat a devastací naší planety. 

Prasnice S Prasatky

JE ČAS ŘÍCI JEDNOU PROVŽDY NE PRŮMYSLOVÝM VELKOCHOVŮM

Kvůli koronavirové krizi se náš způsob života, na který jsme byli zvyklí, obrátil naruby. Jsme nuceni zůstávat doma a máme více času přemýšlet o tom, jak se chováme k sobě navzájem, ke zvířatům a k naší Zemi. Tato krize také ukazuje, jak rychle dokážeme provést významné změny a vzájemně spolupracovat, když opravdu chceme. Je to naše jedinečná příležitost k vybudování lepšího, bezpečnějšího a zdravějšího potravinového systému a soucitnějšího světa pro všechny.

Čtěte více:

Přečtěte si nový článek Philipa Lymberyho, globálního ředitele CIWF, o tom, jak souvisí ochrana zvířat s ochranou lidského zdraví.

Podrobné informace o všech negativních dopadech průmyslových velkochovů a návrzích řešení naleznete v knize Farmagedon, skutečná cena levného masa.