Search icon

Průmyslové velkochovy ohrožují naši planetu RSS Feed

News Icon 09.12.2019

BBC nedávno odvysílala působivý dokument „Maso: Hrozba pro naši planetu“, který představila Liz Bonninová, známá investigativní reportérka. V dokumentu poukazuje na spojitost toho, co se děje na obřích farmách v USA, a ničení amazonského deštného pralesa. Její pátraní přináší důkazy, jak ničivé jsou dopady našeho nepřiměřeného hladu po mase.

Burning World On Dinner Table Picture Id626825964

Philip Lymbery, ředitel naší organizace CIWF, vyzývá lidi ke zhlédnutí tohoto dokumentu dostupného zatím pouze v anglickém jazyce na webu BBC.

„Vítám jakékoli pořady, které zkoumají dopady průmyslových velkochovů na welfare zvířat, volně žijící zvířata a celou naši planetu. Ze zkušenosti vím, že je těžké přimět média, aby tyto záběry odvysílala, protože se domnívají, že lidé nemají zájem vidět stinné stránky zemědělské produkce. Je nezbytné běžným televizním divákům ukazovat , co se děje s naším světem, aby na to mohli reagovat,“ říká Philip Lymbery.

Afričtí tučňáci jsou dohnáni na hranici vyhynutí, protože jim bereme z moře jejich potravu.

Tucnaci

Souvislosti mezi průmyslovými velkochovy a úbytkem volně žijících živočichů nemusí být patrné na první pohled. Ve skutečnosti trvalo nějakou dobu, než Philip, autor knihy Mrtvá zóna, pochopil celý rozsah dopadu průmyslového zemědělství. Právě to je hlavní hybnou silou poklesu množství divokých zvířat. „Pohled, který mě opravdu podnítil k zasvěcení knihy této záležitosti, přišel před několika lety, když jsem byl na návštěvě v jižní Africe. Poblíž pláže Boulders Beach podél Kapského poloostrova si kolonie afrických tučňáků zřídila domov nedaleko obytných domů. Co mě zasáhlo, byl vývěsní štít poukazující na vážné ohrožení tohoto druhu. Za snížením počtu tučňáků stojí komerční rybolov, kvůli kterému nemají dostatek potravy. To potvrdila i Liz Bonninová ve svém dokumentu.“ dodává Philip.

Ryby z komerčního rybolovu nekončí na našich talířích. Většina z nich se mele a krmí se jimi hospodářská zvířata ve velkochovech.

Proto se Philip rozhodl toto téma hlouběji zkoumat: „Musel jsem zjistit, kolik dalších chráněných druhů volně žijících živočichů bylo zasaženo průmyslovými velkochovy. To, co jsem objevil, bylo šokující.“

Jeden příklad lze nalézt i na Sumatře, kde odlesňování, které má vytvořit prostor pro intenzivní palmové plantáže, ničí poslední domovy slonů. Velké množství palmových pokrutin se využívá na krmení skotu a jiných zvířat zde v EU. Tím se zvyšuje ziskovost odvětví pěstování palem, což podporuje další odlesňování a ničení džunglí bohatých na živočichy, aby pak místo nich mohly vzniknout sterilní palmové plantáže. Stále se zmenšující životní prostor slonů vede k častějším konfliktům mezi slony a lidmi. Počet slonů již poklesl až na posledních 2 500 jedinců.

Sova

Průmyslové velkochovy odstartovaly kaskádu ničení a krutosti.

Hospodářská zvířata se zavírají do přeplněných hal . Jejich krmivo se pěstuje na obrovských lánech plných umělých hnojiv a chemických pesticidů. Vytvoření těchto intenzivních monokultur způsobuje vymýcení mnoha stromů a keřů. Ztráta lučních květin a jejich semen likviduje hmyz, ptáky, včely, netopýry a jiné volně žijící živočichy. Tím je zde do značné míry vyloučen veškerý život.

Za 50 let rozvoje průmyslových velkochovů zmizela z planety polovina živočichů.

Cena za ztrátu takových ikonických druhů, kterou platíme za police supermarketů přeplněné levným masem, je skutečně vysoká.. Avšak i nám bližší druhy zvířat, jako je sova pálená, skřivan nebo čmelák, trpí pod tlakem průmyslového zemědělství. U druhů, jako je čmelák, je jejich klíčová role snadno vidět. Stejně jako u včel, které jsou zodpovědné za opylování třetiny našich plodin po celém světě. Jejich ztráta by znamenala řetězovou reakci nepředstavitelného rozsahu. To nesmíme dopustit.

Pravdou je, že průmyslové velkochovy potravinami více plýtvají, namísto aby je vytvářely.

Zvyšování produkce potravin, která by živila rostoucí populaci, není ospravedlněním pro takovýto nehospodárný způsob zemědělství. Již dnes vyrábíme dostatek potravy pro dvojnásobek lidské populace, ale velká část se vyplýtvá především proto, že se obilovinami krmí hospodářská zvířata. Velké množství kalorií a bílkovin vyprodukovaných na vzácné orné půdě se ztratí při přeměně na maso, mléko a vejce.

Chov zvířat na pastvinách nebo jako součást smíšených farem bohatých na přirozené prostředí je mnohem účinnější způsob produkce potravin, přičemž orná půda je zachována pro pěstování plodin přímo pro výživu lidí. Je to také prospěšnější jak pro volně žijící zvířata, tak i pro životní pohodu těch hospodářských.

IMG 8704

Všechna zvířata si zaslouží cítit radost ze života - čerstvý vzduch, sluneční světlo na zádech a prostor k pohybu.

Pokud se zvířata navrací zpět na půdu správným způsobem, na dobře spravované smíšené rotační farmy, celá krajina má šanci znovu ožít. Pomoci vrátit život do krajiny může i volba každého z nás -  jíst méně a lépe. Omezit konzumaci živočišných potravin a volit maso, mléko a vejce od zvířat z pastevních chovů, z chovů s výběhy a ekologických chovů má mnohé přínosy pro nás samotné, hospodářská a volně žijící zvířata, přírodu a celou planetu.

 

Globe

Tento prohlížeč nepodporujeme. Prosím aktualizujte si prohlížeč pro zlepšení funkce a bezpečnosti. Máte-li jakékoli další dotazy, kontaktujte nás na info@ciwf.cz. Snažíme se odpovídat na všechny komentáře do dvou pracovních dnů, ale vzhledem k velkému množství korespondence to může někdy trvat trochu déle. Děkujeme za vaše pochopení.