První prodej kultivovaného masa zvěstuje novou proteinovou éru

15.01.2021

“Maso bez porážky” poprvé vstoupilo na trh.

Jídlo je středobodem mnoha oslav, ale jedno konkrétní jídlo se nedávno stalo historickým mezníkem: první komerční prodej kultivovaného masa na světě. Jen několik týdnů poté, co národní regulační úřad dal tomuto masu zelenou, Singapurský klub 1880 podával platícím hostům první kultivované kuřecí maso.

Tato událost znamená novou éru v produkci bílkovin, éru, kdy kvůli masu nemusí zemřít žádná zvířata.

Skupiny hostů ve slavnostních šatech, složené z vládních úředníků, investorů a čtyř ekologicky smýšlejících dětí s jejich učiteli, si vychutnaly menu připravené z kultivovaného kuřecího masa. Obalované kuřecí kousky byly podávány v bambusových miskách a na granitových talířích. Tři pokrmy symbolicky zahrnovaly styl kuchyně USA, Číny a Brazílie, tří zemí produkujících nejvíce kuřat na světě. Stolovníci si jídlo nadšeně fotili svými mobily. Panovala dobrá nálada. Na konci večera zbyly jen prázdné talíře.

Pak přišel okamžik, kterého se běžně návštěvníci restaurací obávají: placení. V tomto případě to byl však zážitek k nezaplacení.

V sobotu 19. prosince 2020 v 19:23 singapurského času byl vytištěn úplně první účet za kultivované maso: každý host zaplatil 23 singapurských dolarů (přibližně 370 Kč). 

Reakce

Asi vás zajímá, jak jim chutnalo?

Dvanáctiletý strávník sdělil svůj názor: „To kuře…. je prostě kuře, ale je to ta nejúžasnější věc, jakou jsem kdy viděl nebo ochutnal. Rozhodně mě to přimělo vidět, jak takové maličkosti, jako je změna toho, co jíme, může doslova změnit celý náš život. “

Jeho jedenáctiletý kamarád se připojil: „Nemám slov ... Je skvělé dát si kuře bez pocitu viny.“

Krátce po této události jsem si promluvil s Joshem Tetrickem, generálním ředitelem a spoluzakladatelem společnosti Eat Just se sídlem v San Francisku, která stojí za tímto kulinářským průlomem. Chtěl jsem vědět, jak to celé bylo přijato.

"Reakce byly ohromně pozitivní," řekl mi Tetrick. "Nakrmili jsme více než 40 lidí, kteří si poprvé mohli koupit a sníst kuřecí maso, které nevyžadovalo zabití žádného zvířete, nevyžadovalo vykácení lesa, nevyžadovalo ani kapku antibiotik."

Tetrick v začátcích zažíval mnoho zklamání kvůli různým regulacím, byl proto pochopitelně nadšený, že tento projekt převedl přes pomyslnou hranici.

Přesto mi zopakoval, že to je teprve začátek.

"Událost v Singapuru nám otevírá dveře, abychom mohli začít dělat skutečnou práci. Jsou to otevřené dveře, jak to dělat ve velkém. Jsou to otevřené dveře ke komunikaci se spotřebiteli. Jsou to otevřené dveře k tomu, jak pomoci více zvířatům,“ vypráví Tetrick. 

Význam přeměny kultivovaného masa ze vzácného jídla na běžný pokrm je nedozírný. Na světě se v současnosti chová a zabíjí každý rok 80 miliard zvířat kvůli potravě. Odhaduje se, že dvě třetiny z nich strádají v krutých podmínkách průmyslových velkochovů.

Z laboratoře na stůl

Večeře v singapurské restauraci ukázala, že lidská vynalézavost nabízí možnost vyměnit průmyslové velkochovy za bioreaktor. Tímto způsobem dokážeme zachovat dobré životní prostředí pro budoucí generace. Kultivované maso využívá zlomek půdy a tvoří mnohem méně skleníkových plynů. Referenční studie ukázala, že kultivované maso má ve srovnání s konvenčně vyráběnými masnými výrobky o 98 % nižší  nároky na využívání půdy a o 80–95 % nižší emise skleníkových plynů.

Kultivované maso se pěstuje z buněk získaných ze živého zvířete pomocí neškodné biopsie. Ty se umístí do jakési „polévky“ bohaté na živiny a procházejí procesem podobným jako při výrobě piva nebo jogurtu. Není nutné používat žádné GMO. 

Bílkovina jednadvacátého století

Když se podával první chod kultivovaného masa, musely se zdi všech průmyslových velkochovů otřásat. Výroba masa se už nemusí spoléhat na neefektivní chov a zabíjení živých zvířat. Od této chvíle maso, jak jej známe, prochází významnou transformací. Tato večeře znamená historicky jedinečný okamžik, kdy se z masa stává jídlo soucitné ke zvířatům a k celé planetě.

A já osobně to vidím jako důvod k oslavě.

O autorovi: 

Philip John Lymbery je globální ředitel Compassion in World Farming, hostující profesor na Winchesterské univerzitě a autor dvou knih - Farmagedon a Mrtvá zóna. Číst více.