20.08.2020

Každý rok si 12. srpna připomínáme Světový den slonů. Mnozí lidé tato úžasná stvoření oslavují, ale zároveň vyjadřují znepokojení nad tím, jak jsou tito majestátní tvorové stále více v ohrožení.
Svět bez slonů by byl velmi smutný.
Aby k tomu nedošlo, musíme udělat jednu věc - ukončit průmyslové velkochovy a s tím spojenou bezuzdnou konzumaci levného masa. Spojitost velkochovů se slony nemusí být na první pohled zřejmá, ale věřte, že tu je.
Kriticky ohrožený slon sumaterský
Není to tak dávno, co jsem odcestoval na Sumatru*, abych zde zjistil, do jaké míry jsou sloni spolu s dalšími divokými zvířaty zasaženi průmyslovými velkochovy...a byl jsem velice nemile překvapen.
Bohaté pralesy Sumatry jsou domovem neskutečného množství exotických zvířat, mezi které patří tygři, nosorožci, orangutani, malajští medvědi a sumaterský slon, jeden ze tří poddruhů žijících v Asii. Toto zvíře je až 9 stop vysoké a váží 5 tun. Živí se různými rostlinami a semeny. Kdekoli se vyskytuje, přirozeně přispívá ke zdraví lesního ekosystému.
Jejich lesní domov se však rychle zmenšuje a příčinu toho nalezneme opět u globálního hladu po levném masu.
Více než třetina džungle zmizela během jedné generace tohoto kriticky ohroženého slona. V důsledku toho za posledních dvacet pět let zmizely celé populace slonů sumaterských. Oficiální odhady hovoří o 2500 zbývajících zvířatech. Je to zdaleka nejohroženější slon na světě, ale bohužel se o tom velice málo ví. V Africe jsou nepřítelem slonů lovci slonoviny. Na Sumatře není pytláctví neznámé, ale skutečným nepřítelem jsou mnohem méně zlověstně znějící palmové plantáže.
Pokácení přírodních lesů, na jejichž místě tyto plantáže vznikají, má pro přírodu katastrofální důsledky. Čím více se domov slonů, džungle, zmenšuje, tím se konflikt mezi slony a lidmi stupňuje a přirozená biologická rozmanitost se ztrácí. COVID-19 nás poučil, že zasahovat do zbývající divočiny přivádí lidstvo do kontaktu s novými viry.
Jaká tu je tedy spojitost s průmyslovými velkochovy?
Palmové plantáže a palmové jádro

Zjistil jsem, že velké množství palmových jader slouží jako krmivo pro skot a jiná zvířata v EU i jinde ve světě. To přispívá k vyšší ziskovosti palmového průmyslu a podporuje další škodlivé odlesňování.
Není tedy pochyb o tom, že na Sumatře, stejně jako jinde ve světě, je stoupající poptávka po levných živočišných produktech příčinou zemědělské expanze, která utlačuje a vyhání divoká zvířata, což vede k zániku těchto druhů.
V kruté praxi chovu zvířat v průmyslovém měřítku nejsou žádní vítězové. Vytváří oběti z nás, z hospodářských zvířat a v neposlední řadě i z volně žijících zvířat.
Napravme, co každý napravit může
Pojďme se spojit a slibme nejen slonům, ale všem ikonickým druhům divočiny i hospodářským zvířatům, s nimiž se zachází jako s pouhými komoditami, že s každým výběrem jídla budeme pomáhat zvířatům i planetě. Slib proměněný v čin je hybnou silou změny. Je to prosté, stačí jíst více rostlin a méně masa, mléčných výrobků a vajec. A tyto živočišné potraviny vybírat tak, aby pocházely z jiných zdrojů než z velkochovů, jako jsou pastevní chovy, chovy s výběhem nebo ekologické chovy.
Tímto způsobem můžeme odkrojit z našeho talíře neobhajitelnou krutost a pomoci zachránit i ohrožené slony.
Nikdy nebylo tak důležité spojit síly a bojovat za spravedlivější a soucitnější svět pro všechny.
Compassion in World Farming vyzývá nejvlivnější světové organizace, včetně Světové banky, OSN a Světové zdravotnické organizace, aby nahradily průmyslové velkochovy potravinovým systémem, který respektuje zvířata, vyživuje naši planetu a snižuje riziko pandemií.
Podpořte vizi zdravější budoucnosti podepsáním naší petice a připojte se k výzvě vytvoření světa bez průmyslových velkochovů.
Děkuji všem soucitným lidem.
*Philip cestoval na Sumatru, aby provedl výzkum, na základě kterého napsal druhou knihu Mrtvá zóna: Tam kde žily divočiny. Mrtvá zóna je vůbec první knihou, která ukázala, jak vysoce jsou průmyslové velkochovy zodpovědné za úbytek volně žijících živočichů na celém světě: od savců, mořských živočichů, ptáků, plazů až po hmyz. Všechny tyto druhy nyní čelí vyhynutí z velké části právě kvůli ohromné poptávce po levném mase.
O autorovi:
Philip John Lymbery je globální ředitel Compassion in World Farming, hostující profesor na Winchesterské univerzitě a autor dvou knih - Farmagedon a Mrtvá zóna. Číst více.