30.04.2020

Svět je stále drtivě sužován vůbec nejhorší pandemií za celý náš život a začínají padat otázky, jak naše zacházení se zvířaty přispívá k riziku zdravotních krizí v budoucnu.

Covid-19 má pravděpodobně své kořeny u divokých zvířat, jakákoli další pandemie však může být způsobena zvířaty chovanými ve velkochovech. Smutnou skutečností je, že průmyslové velkochovy nejsou jen extrémně kruté, ale představují ohromné riziko pro lidské zdraví. Chov zvířat uvězněných v těsných klecích a přeplněných halách je totiž perfektní živnou půdou pro nemoci.

Průmyslové velkochovy jsou tikající časované bomby pro budoucí pandemie.

V oběhu jsou stovky mutací koronaviru, většinu z nich najdeme mezi zvířaty včetně prasat, velbloudů, netopýrů a koček. Někdy tyto viry „přeskočí“ i na člověka. Když se v roce 2002 v Číně objevil SARS (Závažný akutní respirační syndrom), prohnal se po celém světě, převážně díky letecké dopravě, a způsobil smrtelnou chorobu. Více než 8 000 lidí onemocnělo a 774 zemřelo. Tyto počty překonal Covid-19 během dvou měsíců. Pandemie prasečí chřipky v roce 2009 byla spojena s průmyslovým chovem prasat v Mexiku.

Podle Světové zdravotnické organizace měl virus během jednoho roku za následek více než 18 000 úmrtí po celém světě.

Tři ze čtyř nových nebo objevujících se infekčních chorob lidí pocházejí ze zvířat, včetně prasečí chřipky, ptačí chřipky, HIV, eboly, MERS a SARS. Jsou známé jako zoonotické nemoci. Wu-chanský koronavirus je nejnovějším příkladem infekce, která přešla ze zvířat na člověka, což z ní dělá extrémně nebezpečnou smrtící formu onemocnění.

V  přeplněných klecích a v uzavřených stísněných prostorách velkochovů vzniká ideální prostředí pro nové a smrtící kmeny viru. Prasečí chřipka a vysoce patogenní ptačí chřipka jsou jen dva takové příklady.

Při vypuknutí infekčního onemocnění, které se týká hospodářských zvířat, řeší se to v živočišné výrobě jejich uzavřením. Zvířata uvnitř hal jsou tak přece chráněna v „biologicky bezpečných” prostorách před přenašeči nákazy.

Přehlíží se ale to, že právě tyto zdánlivě „biologicky bezpečné“ budovy velkochovů jsou příčinou problému. Jsou skvělou živnou půdou nemocí. Tvoří skleník, kde se objevují nové a nebezpečnější kmeny nemoci, často s ničivými následky pro zvířata i lidi.

Udržování příliš velkého počtu zvířat v příliš malém prostoru, často ve ztemnělých, špinavých a přeplněných podmínkách, poskytuje virům, jako je ptačí chřipka, podmínky, díky kterým se mohou rychle rozšířit. Když se replikují takovou rychlostí, mohou se v DNA viru objevit mutace, které způsobí vznik nových kmenů. To umožňuje, aby se nové a vice smrtící kmeny rychle tvořily a šířily.

Takže, na rozdíl od mýtu, který průmyslové velkochovy stále šíří, chov zvířat uvnitř jednoduše zvyšuje riziko onemocnění.

Tragické příklady koronaviru a předešlé prasečí chřipky ukázaly, že zacházet se zvířaty jako s pouhými komoditami,  ať už jsou domestikovaná nebo volně žijící, je jako hrát ruskou ruletu se zdravím lidí.

Epidemie Covid-19 není varováním, ale účinnou demonstrací toho, co se pokazí, když jdeme proti přirozenosti života. Globální životní styl, který se před několika měsíci zdál neměnný, se najednou jeví jako velmi nejistý.

 Přišel jsem na to, že klíčovou součástí snižování rizika ničivých nemocí do budoucna je znovu se ke zvířatům chovat lidsky. Naše prosperita je silně propojena s prosperitou zvířat a životního prostředí. O tom již není pochyb. Stejně jasné a zásadní je to, že budoucím generacím nejlépe posloužíme, když se vyhneme dalším katastrofám ohrožujícím lidské zdraví zapříčiněným průmyslovými velkochovy. 

Vaše pomoc je nyní životně důležitá! 

Pojďme společně začít bezodkladně jednat ve prospěch zvířat, lidí a celé planety. Přidejte se ještě dnes k našemu hnutí za ukončení průmyslových velkochovů

O autorovi: 

Philip John Lymbery je globální ředitel Compassion in World Farming, hostující profesor na Winchesterské univerzitě a autor dvou knih - Farmagedon a Mrtvá zóna. Číst více.