21.04.2020

Covid-19 obrátil všechno vzhůru nohama.

Letošní Den Země jsem měl strávit ve Spojených státech na dlouho plánované exkurzi, kde jsem měl na vlastní oči vidět dopady průmyslových velkochovů na životní prostředí. Místo toho však, stejně jako většina lidí na celém světě, jsem v izolaci a zůstávám doma. Pomáhám tak přispět svým dílem, aby křivka infekce poklesla a našim zdravotníkům se uvolnily ruce pro jejich další záslužnou práci.

Kdyby nebylo této pandemie, právě dnes by lidé ve 193 zemích vyšli do ulic, aby se zúčastnili vůbec největší události upozorňující na naléhavou potřebu řešení klimatické krize. Jsem moc rád, že akce ke Dni Země nebyly zrušeny, ale pouze přesunuty do online světa a že Compassion in World Farming je tak může podpořit.

Tento rok je pro Den Země velmi významný. Slavíme totiž 50. výročí toho, co je považováno za počátek moderního ekologického hnutí. 

Jsem tak šťastný, že žiji na venkově a že si mohu užívat svou malou zahrádku s krmítkem, které přitahuje všechny možné druhy pestrobarevných ptáků, občas včetně bažanta. Soucítím s těmi, kteří se během karantény nemohou dostat ven a jsou uzavřeni ve svých bytech v hustě obydlených oblastech, kde jsou možnosti pohybu při dodržování sociálního odstupu mnohem omezenější.

Bydlím v malé zemědělské vísce se svou manželkou Helen a naším psem Dukem, adoptovaným z útulku. Toto místo, které nazývám domovem, je výchozím bodem pro moje pozorování krajiny a střídání ročních období. Duke a já se každý den procházíme poli a lesy a já se pokaždé raduji z toho, jak je spokojený. Pro mnoho z nás jsou naši zvířecí společníci v těchto těžkých dobách obrovským zdrojem útěchy.

Během jedné takové odpolední procházky jsem viděl zajímavé drama odehrávající se přímo nade mnou na modré obloze. Nad naší vesnicí se vznášela dvojice káňat tak vysoko, že vypadaly jen jako tmavé skvrny. Přesto jsem dokázal cítit jejich rozrušení. Třetí pták, velký jako oni, ale mnohem světlejší a s křídly, jako má racek, kroužil kolem nich.

Svým fotoaparátem jsem viděl, že právě hnízdící káňata vyrušil vzácný pták. Byl to migrující orlovec! Káňata během několika minut vyprovodila vetřelce do bezpečné vzdálenosti a jeden z nastávajících rodičů se poté opatrně vrátil zpět do hnízda. Nebe bylo opět klidné. Povzneslo mě to.

Během jara a léta s Dukem vídáme také krávy pasoucí se na louce u řeky, jejich oči září a ocasy spokojeně mávají. Často si to zamíří k Dukovi a ty odvážné si jej zvědavě očichávají.

Jejich živost je v ostrém kontrastu s kravami zavřenými v kravínech nebo výkrmnách, kde stojí ve svých výkalech a blátě, tváří se strhaně a otupěle, jejich pohyby jsou ztěžklé, jakoby v nich zbyly jen pouhé stíny života. Pro ně je zelená pastvina nedostupná a půdě chybí jejich přirozené hnojivo k obnově úrodnosti.

Příroda mi během pokojných procházek s Dukem vždy poskytuje prostor k zamyšlení, zejména po dalekých cestách, při kterých řešíme naléhavé problémy týrání zvířat a budoucnost výživy lidstva a krajiny. Po návratu z cest, kde bývám svědkem strašlivých scén z průmyslových velkochovů, je můj domov mojí kotvou a přístavem.

Přestože nyní všichni bojujeme proti koronaviru, musíme mít stále na paměti, že bojujeme i o naši planetu. Průmyslové velkochovy a nadměrná konzumace masa jsou hlavními hnacími silami vymírání volně žijících živočichů po celém světě a změny klimatu.

Konec konců jsme v tom vždy všichni spolu: lidé, zvířata a planeta.

V dnešní Den Země děkuji za to, že spolu s námi šíříte důležitou zprávu: Abychom chránili lidstvo a naši společnou budoucnost, musíme také chránit zvířata a planetu.

Velmi se těším na tu chvíli, kdy bude Covid-19 poražen a naši milovaní budou opět v bezpečí a s námi. Potom se můžeme všichni soustředit na nový začátek. Zaměřme se na ochranu zdraví a blahobytu lidí a jako její nedílnou součást přijměme i ochranu přírody, všech zvířat a životního prostředí. 

O autorovi: 

Philip John Lymbery je globální ředitel Compassion in World Farming, hostující profesor na Winchesterské univerzitě a autor dvou knih - Farmagedon a Mrtvá zóna. Číst více.