Hrdlička | Zdroj: Les Bunyan

Prozatím se populace britské sovy pálené drží nad vodou a luňáků červených přibývá, ale i ostatní běžně se vyskytující druhy jsou na historicky nejnižších číslech. Počty ptáků včetně hrdliček, koroptví, strnadů a vrabců se za posledních čtyřicet let snížily o více než 90 %. Skřivani polní, čejky a dokonce i obyčejní špačci ubyli nejméně o 60 %.

Tyto poklesy se neomezují pouze na Velkou Británii. Výsledky evropského sčítání ptactva v letech 1980–2010 ukazují, že ptáci žijící na zemědělských půdách si vedli obzvlášť špatně. Dnes je tedy o 300 milionů ptáků méně než v roce 1980. Nejvíc byla zasažena koroptev polní a chocholouš obecný, ti zaznamenali pokles o více než 90 %. Strnadi zahradní, hrdličky divoké a lindušky luční svůj počet snížili o více než dvě třetiny.

Opět jsou na vině průmyslové velkochovy. Pokles v Evropě je všeobecně přijímán jako důsledxek zemědělské intenzifikace a následného zhoršování biotopů zemědělské půdy. „Ztráty ptáků na zemědělské půdě v USA jsou považovány za reakci na zrušení malých farem, úbytek keřů a rozšiřování průmyslového zemědělství, “ uvádí organizace Birdlife International.

Když dnes oslavujeme vše, co je na divočině nádherné, zamysleme se také nad ztrátami, které jsme připustili, a slibme si, že už s tím něco uděláme. Není to obtížné, protože všichni můžeme ovlivnit to, co jíme (jíst více rostlinných jídel a vybírat si maso, mléčné výrobky a vejce z farem od zvířat žijících volně na pastvinách, ve výbězích a v ekologických chovech) a podporovat zemědělství šetrné k přírodě.

Víme, že řešení mnoha problémů, s nimiž se potýkáme, lze nalézt v přírodě, takže pojďme společně pracovat na lepší budoucnosti a vrátit ptáky na oblohu, bzučení hmyzu do polí a život do naší půdy.

O autorovi:

Philip John Lymbery je globální ředitel Compassion in World Farming, hostující profesor na Winchesterské univerzitě a autor dvou knih - Farmagedon a Mrtvá zóna. Číst více.

Tichá pole a prázdné nebe