Přelomová zpráva, vydaná dnes mezinárodní organizací Compassion in World Farming, představuje vůbec poprvé národní cíle pro snížení konzumace živočišných potravin v zájmu zajištění budoucnosti lidstva. Česko musí snížit svou spotřebu masa o 71 %.

Autoři zprávy, nazvané More money more meat (Více peněz, více masa), vypočítali, o kolik musí každá z vysoce a středně příjmových zemí snížit svou spotřebu živočišných potravin (masa, ryb a mořských plodů, mléčných výrobků a vajec), abychom nepřekročili meze planetárního zdraví. Island musí svou spotřebu všech živočišných potravin snížit nejvíce, a to o 73 %. USA je největším konzumentem masa a musí jeho spotřebu omezit o 82 %.

Jak je na tom Česko

Česká republika se v úplném seznamu 103 zemí světa, které potřebují nejvíce omezit potraviny živočišného původu, umístila na 49. místě. Cílem pro Česko je snížit podíl masa v jídelníčku o 71 %, mléčných výrobků o 39 % a vajec o 45 %. Konzumace ryb a mořských plodů však činí v průměru 12,48 g na osobu a den, což je o polovinu méně než doporučených 28 g.

Nová zpráva jako první poskytuje údaje o snížení spotřeby všech potravin živočišného původu a podrobné výpočty skutečné spotřeby – včetně nepoživatelných částí potravin živočišného původu a odpadu na úrovni domácností – a poskytuje tak přesnější obraz o spotřebě. Výpočty vycházejí ze stravy zveřejněné vědeckou platformou EAT-Lancet, jejímž cílem je dosažení zdravé stravy z udržitelných potravinových systémů do roku 2050.

Zpráva, která byla představena dnes na významné mezinárodní konferenci Extinction or Regeneration (Vyhynutí, nebo regenerace) v konferenčním centru QEII Centre v Londýně, vysvětluje, jak náš nenasytný hlad po levném mase a ostatních živočišných potravinách urychluje klimatické, přírodní a zdravotní katastrofy. Ukazuje, jak masivní snížení konzumace je zapotřebí u 25 zemí s vysokým a středním příjmem v zájmu zdraví a budoucnosti lidstva, zvířat a planety.

Hlavní zjištění zprávy

Island má před sebou nutnost celkově největšího 73% snížení k tomu, aby 12 % kalorií ve stravě pocházelo z živočišných potravin, poté následuje Finsko (70 %), Dánsko (68 %), Černá Hora (66 %) a Lucembursko (65 %).
Co se týče masa, na vrcholu žebříčku zemí, které potřebují snížit jeho konzumaci nejvíce, stojí USA s 82 %, následuje Austrálie (80 %), Argentina (80 %), Izrael (78 %) a Španělsko (78 %).
V nadměrné spotřebě ryb a mořských plodů vedou Island (77 %), Maledivy (76 %), Seychely (64 %), Jižní Korea (63 %) a Malajsie (63 %).
Pět zemí, které potřebují snížit nejvíce spotřebu mléčných výrobků, jsou: Finsko (74 %), Černá Hora (74 %), Albánie (71 %), Nizozemí (69 %) a Švýcarsko (68 %).
U vajec to jsou Mexiko (76 %), Čína (76 %), Japonsko (75 %), Nizozemí (74 %) a Malajsie (73 %).
Navzdory přesvědčivým důkazům státy stále nedokázaly zařadit opatření ke snížení konzumace živočišných potravin do svých národních akčních plánů či potravinových strategií.
V čele pokroku stojí Dánsko, které nedávno vydalo jedno z „nejzelenějších“ výživových doporučení na světě a souhlasilo s vytvořením národního akčního plánu pro rostlinné potraviny s významnou finanční podporou.

Mezinárodní konference

Mezinárodní konference Extinction or Regeneration, kterou organizujeme společně s partnery IPES-Food, Institutem rozvojových studií a dalšími, si stanovila za cíl řešit palčivou nutnost přechodu na udržitelnější způsoby produkce potravin, tak aby se nasytily budoucí generace a zároveň ochránilo lidstvo, zvířata a planeta.

Náš globální ředitel Philip Lymbery dnes dopoledne promluvil o hlavních zjištěních zprávy ve své úvodní přednášce na konferenci. Jeho varování znělo: „My v nejbohatších zemích se doslova projídáme k záhubě. Náš nenasytný hlad po levném mase a dalších živočišných potravinách škodí našemu zdraví, vede k nepředstavitelně krutému zacházení se zvířaty a zabíjí planetu.

Dokud si to neuvědomíme a nezačneme okamžitě řešit tuto nehoráznou nadspotřebu, jednoduše bude už pozdě. Zodpovědnost leží na bohatších národech. Ty musí prostřednictvím národních politik okamžitě zakročit a přestat se podílet na zhoršování klimatických, přírodních a zdravotních krizí.

Je na nás, abychom využili tuto skvělou příležitost, kterou nám nabízí konference Extinction or Regeneration, sdíleli mezi sebou řešení a posunuli se společně směrem k regenerativním systémům zemědělství, které jsou příznivé pro klima i přírodu. Jediný způsob, jakým můžeme ochránit svou budoucnost, je odklon od průmyslových velkochovů a vytvoření takového globálního potravinového systému, který bude prospívat zvířatům, lidem i planetě. A naprosto klíčovou složkou tohoto kroku je snížení nadměrné spotřeby živočišných potravin.“

Konkrétní kroky kupředu

Zpráva upozorňuje na to, že státy se zatím vůbec nesnaží tento problém řešit, a obsahuje také konkrétní doporučení politik, které by vedly ke snížení nadměrné spotřeby na národní úrovni, a to včetně:

Nastavení jednoznačných cílů pro snížení spotřeby živočišných potravin v souladu s Pařížskou dohodou a Kunmingsko-montrealským globálním rámcem pro biologickou rozmanitost.
Podpory těchto redukčních cílů pomocí holistické transformativní potravinové strategie nebo akčního plánu, který bude obsahovat řadu opatření umožňujících dosažení a splnění redukčních cílů.
Sladění výživových doporučení s principy stravy EAT-Lancet pro planetární zdraví z udržitelných potravinových systémů a poskytování poradenství o zdravé rostlinné stravě.
Zajištění, aby dotace nepodporovaly intenzivní chovy zvířat ani pěstování krmných plodin a aby namísto toho podporovaly pěstitele ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin, luštěnin, ořechů a chovatele, kteří zvířata chovají v podmínkách s vysokým welfare a přínosem pro přírodu.