V Evropě se zvířecí výkaly z velkochovů vyplavují do potoků a řek, kde likvidují křehký vodní život. V Africe se tuny hodnotné ornice nasáknuté hnojivy vymývají při erozi do řek a vodních elektráren, v Severní Americe dusík z megafarem uniká do řek a končí v Mexickém zálivu, kde vytváří mrtvé zóny, v nichž nic nepřežije.

Množství vody spotřebované ve velkochovech zvířat přesahuje množství potřebné k vypěstování rostlinných plodin o stejné výživové hodnotě. Z výzkumů vyplývá, že maso a mléko z velkochovů spotřebuje a znečistí více povrchové i podzemní vody než maso a mléko z pastevních chovů nebo smíšených farem. A co víc, vodní stopa jakéhokoli živočišného produktu je větší než vodní stopa rostlinných plodin s rovnocennou výživovou hodnotou.

Změna je potřeba právě teď

Dr Susan Chomba, ředitelka Vital Landscapes, World Resources Institute, řekla: „Sucho po celé Africe nabírá na závažnosti a je stále častější. Pesticidy a hnojiva tak silně znečišťují vodu, až už není vhodná pro lidskou spotřebu. Je třeba urychlit politiky zaměřené na transformaci zemědělských systémů, čištění odpadních vod a také podrobněji informovat lidi o nebezpečných a bezohledných praktikách průmyslového zemědělství.“

Dr Rattan Lal, ředitel centra Rattana Lala pro management a sekvestraci uhlíku, School of Environment and Natural Resources na Ohio State University, řekl: „Kvalita vody, zdraví půdy a živiny v půdě jsou vzájemně propojeny. Proto musíme všechny tyto problémy řešit najednou. Máme praktické znalosti i vědecké poznatky, jak na to. Je v našich silách přestat trávit půdu a vodu a navrátit je do přírodní rovnováhy, aniž bychom ohrozili potravinovou bezpečnost. Dokážeme zmírňovat extrémní záplavy a zefektivňovat zavlažování polí. Dokážeme podpořit pohlcování uhlíku vodou (a půdou), ale k tomu všemu potřebujeme, aby zákony začaly zohledňovat vědecky doložená fakta.“

Jennifer Jacquet, docentka environmentálních studií na New York University, dodala: „Živočišná výroba vytváří skleníkové plyny, a rovněž znečišťuje prostředí dusíkem a fosforem. Oba tyto prvky přispívají ke vzniku mrtvých zón v oceánech, v nichž již není žádný kyslík, a tudíž ani život. Tato spojitost mezi průmyslovým zemědělstvím a znečištěním životního prostředí včetně sladkých vod a moří v sobě skrývá nejen příšerné utrpení zvířat v průmyslových velkochovech, ale také negativní dopady na životy volně žijících zvířat, na kterých nám také záleží.“

Philip Lymbery, náš globální ředitel, řekl: „Já sám jsem na vlastní oči viděl ničivé dopady, jaké má znečištění z velkochovů na naše cenné vodní toky po celém světě, například mrtvé zóny vznikající v našich řekách a oceánech, kde už nic nedokáže přežít. Až příliš dlouho se při výrobě potravin přehlížel fakt, že bez péče a ohleduplnosti nám omezené zdroje, jako je sladká voda, dojdou. Máme však ještě naději. Na konferenci Extinction or Regeneration se sjedou přední světoví myslitelé, odborníci a odbornice a budou společně hledat řešení a plánovat cestu ke globálnímu potravinovému systému, který bude fungovat pro zdraví lidí, zvířat a celé planety.“

Odborníci hovoří o naději

Hybridní konference Extinction or Regeneration pořádaná naší organizací a dalšími partnery se bude konat v konferenčním centru QEII v Londýně a online 11. a 12. května 2023. Jednotlivci, organizace, podniky a další odborná veřejnost zde budou sdílet řešení, jak opravit náš nefunkční potravinový systém.

Další informace o této události a možnost registrace najdete na: www.extinctionconference.com