Změnit stravovací návyky je tedy nezbytné, abychom mohli navrátit půdu přírodě a umožnit široké zavedení zemědělské praxe šetrné k přírodě bez zvyšování tlaku na přeměnu přírodních území na zemědělskou půdu. Čím více pokročíme v naplňování prvního opatření v podobě změny jídelníčku, tím více prostoru se vytvoří pro druhý a třetí krok.

Nový vztah s přírodním světem

Na úvod konference promluvila Susan Gardner, ředitelka Sekce ekosystémů z UNEP, a zdůraznila potřebu přehodnotit náš současný potravinový systém, který je „zaměřen na produkci více potravin rychle a levně bez ohledu na skryté dopady na biologickou rozmanitost…“ Hovořila také o možnosti ovlivnit změnu osobním přístupem: „Můžeme volit svými vidličkami. Máme moc rozhodovat, jaký potravinový systém chceme podpořit.“

Profesor Tim Benton, ředitel výzkumu v Chatham House, souhlasil, že pro řešení této krize je zásadní posun v perspektivě: „Musíme změnit přesvědčení, že musíme vyrábět víc jídla. Jde o produkci správných druhů potravin – o snižování tlaku na potřebu vyrábět více [potravin] intenzivním způsobem. “

Dále vystoupil Philip Lymbery, který zdůraznil význam snížení naší závislosti na intenzivním zemědělství a podrobně popsal ničivé dopady průmyslové živočišné výroby na životní prostředí.

„Naše strava se dostala do nerovnováhy, je příliš závislá na masu a mléčných výrobcích, což vystavuje ekosystémy stále většímu tlaku," řekl. „V dnešní krizi týkající se pandemie, klimatu a biologické rozmanitosti je naléhavě nutné ukončit průmyslové velkochovy a snížit spotřebu masa a mléčných výrobků.“

Kromě toho, že vysvětlil, jak snížení spotřeby živočišných produktů omezí ztrátu biologické rozmanitosti a degradaci životního prostředí na celém světě, Philip také zdůraznil výhody metod regenerativního zemědělství. Svůj projev zakončil výzvou k masovému hnutí, které by ukončilo intenzivní chov zvířat:

„… Musíme využít příležitosti letošního summitu OSN o potravinových systémech, abychom se posunuli směrem ke globální dohodě o ukončení průmyslových velkochovů. K obnově našeho potravinového systému. K regenerativním způsobům výroby potravin. K hospodaření v souladu s přírodou, ne proti ní. Ve prospěch nás všech. “

Poslední řečnice, Jane Goodall, PhD, DBE, zakladatelka Institutu Jane Goodall a Posel míru OSN, zdůraznila skutečné dopady ztráty biologické rozmanitosti a vyslovila prosbu, aby lidé mysleli a konali lokálně i globálně:

„Lidé musí pochopit, že se nemůžeme odloučit od přírodního světa. Jsme jeho součástí a jsme na něm závislí, pokud jde o čistý vzduch, vodu a všechno ostatní. Musíme tedy vytvořit nový vztah k přírodnímu světu. “

Zdůraznila, že „je zcela jasné, že čelíme absolutní krizi. Blížíme se k bodu, ze kterého nebude návratu, pokud dnes nezačneme jednat. “

Zprávu Dopady potravinového systému na ztrátu biodiverzity v angličtině si můžete přečíst zde.

Náš světový potravinový systém je hlavní hnací silou ztráty biologické rozmanitosti