Naše nová zpráva odhaluje šokující utrpení, kterému je ročně vystaveno přibližně 44 milionů hospodářských zvířat, včetně neodstavených telat a jehňat, na strastiplných cestách trvajících až tři týdny.

19 měsíců pečlivě analyzovaných dat

Zpráva, kterou jsme zveřejnili společně s organizací Eurogroup for Animals, analyzuje množství dosud nezveřejněných záznamů EU týkajících se 180 000 zásilek hospodářských zvířat v rámci EU a do zemí mimo EU během 19 měsíců od října 2021 do dubna letošního roku.

Česko v tomto období vyvezlo téměř 29 000 kusů skotu do tak vzdálených zemí, jako je Turecko nebo Libanon. Česko také vyváží neodstavená telata do Itálie a Španělska, která často bez jakékoli výživy stráví na cestě 46 hodin.

Nová zpráva ukazuje, že nedostatečné a zavádějící úřední záznamy zakrývají hrůznou skutečnost a rozsah obchodování s živými hospodářskými zvířaty z EU.

Hlavní zjištění zprávy

Mezi klíčové poznatky ze zprávy, která se zaměřuje na nejdelší cesty, patří:

Tisíce ovcí a skotu jsou z EU vyváženy po silnici do Kazachstánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Ázerbájdžánu, Arménie a Gruzie, přičemž cesty trvají až tři týdny a pohybují se v rozmezí 4 000-6 000 km. Do těchto zemí vyváží skot i Česko. Zvířata jsou obvykle přepravována na hraniční přechod mezi Polskem a Běloruskem v Kukuryki-Koroszczynu a odtud dále do západní a střední Asie. V zimě mohou být teploty na těchto cestách velmi nízké.
Každý rok je 370 000 neodstavených telat odebráno matkám krátce po porodu a často v pouhých dvou týdnech jsou přepravována bez jakékoli výživy na dlouhé vzdálenosti. Česko vyváží neodstavená telata do Itálie a Španělska, kam cesta průměrně trvá 46 hodin. Mnoho neodstavených telat je slabých a s nevyvinutým imunitním systémem. Na dlouhých cestách jim chybí mléko nebo mléčná náhražka, na jejichž výživě jsou závislá. To vede k hladovění a zvýšené náchylnosti k nemocem.
V roce 2022 EU včetně ČR vyvezla přibližně 30 000 březích jalovic. Některé z nich do střední a západní Asie, například do Uzbekistánu a Kazachstánu, kam je cesta dlouhá až 6 000 km a může trvat až tři týdny.
Miliony kusů skotu a ovcí ročně absolvují dlouhé a stresující cesty po moři na Blízký východ a do Afriky, kde jsou poraženy nebo vykrmeny. Plavidla jsou často ve velmi špatném stavu a zvířata během těchto cest velmi trpí tepelným stresem, škodlivými plyny, stresem z nemožnosti pohybu a hladem, přičemž neexistuje žádná účinná právní ochrana.
Francie, Nizozemsko a Dánsko vyvezly tisíce prasat do velmi vzdálených zemí včetně Brazílie, Vietnamu, Thajska a Nigérie. Vývozem chovných prasnic, které byly geneticky selektovány na velmi početné vrhy, EU rozšiřuje svůj nehumánní model průmyslového velkochovu do dalších částí světa.
V roce 2019 bylo mezi členskými státy EU přepraveno odhadem 54 000 tun živých ryb, což se rovná desítkám milionů jednotlivých zvířat. Ryby se často nechávají hladovět, trpí přeplněním kontejnerů a fyzickým poraněním šupin a ploutví v důsledku manipulace při nakládání a vykládání během přepravy. Česko je jedním z největších producentů kaprů v EU a každoročně vyváží téměř polovinu veškeré produkce živých ryb.

Jediné řešení: zákaz vývozu živých zvířat mimo EU

Ze zprávy vyplývá, že záznamy EU o transportech zvířat byly neúplné, často nepřesné a že značně podhodnocují vzdálenost a trvání mnoha cest. Přibližně 60 % transportů je uvedeno jako cesty začínající ve sběrných střediscích, ale zvířata mohla být přepravována z původního hospodářství mnoho hodin předtím, aniž by se to muselo zaznamenávat. Mnoho přepravců používá více sběrných středisek během jedné cesty, čímž se vyhýbají požadavku, aby zvířata měla v polovině cesty 24 hodin odpočinku, než budou pokračovat v cestě.

Tato zpráva přichází jen několik dní před očekávaným zveřejněním návrhu změny legislativy o přepravě zvířat Evropskou komisí, které se očekává 6. prosince. Komise však nehodlá zveřejnit další návrhy, které se zavázala předložit v rámci komplexnější revize právních předpisů o welfare zvířat, včetně zákazu klecových chovů, který se očekával do září 2023.

Obě nevládní organizace na ochranu zvířat vyzývají EU, aby zakázala vývoz živých zvířat z EU do zemí mimo EU a nahradila ho plně obchodem s masem a jatečními trupy a aby zavedla přísnější pravidla na ochranu zvířat při přepravě v rámci EU.

Veřejnost stojí na straně zvířat

Tuto výzvu k větší ochraně hospodářských zvířat během přepravy podporuje většina evropských občanů. Zvláštní průzkum Eurobarometr 2023 zjistil, že osm z deseti Evropanů si myslí, že by měla být omezena doba přepravy živých zvířat pro komerční účely v rámci EU nebo z EU, a převážná většina devíti z deseti lidí považuje za důležité chránit životní pohodu (welfare) hospodářských zvířat.

Romana Šonková, vedoucí CIWF Česko, uvedla: „Naše nová zpráva odhaluje některé hluboce znepokojivé problémy, v neposlední řadě to, že oficiální údaje jsou neúplné, nepřesné a značně podhodnocují rozsah obchodu s živými hospodářskými zvířaty z EU i utrpení zvířat, které tento obchod způsobuje. Ačkoli jsme věděli, že ve jménu zisku miliony zvířat podstupují kruté a zbytečné cesty, tato zpráva ukazuje, že situace je mnohem horší, než jsme se obávali. EU musí tuto situaci urychleně řešit zákazem vývozu živých hospodářských zvířat do zemí mimo EU a zavedením nových přísných pravidel na jejich ochranu během přepravy mezi členskými státy EU i v rámci nich.“

Reineke Hameleers, ředitelka Eurogroup for Animals, řekla: „Nadnárodní povaha vývozu živých zvířat činí ochranu zvířat obzvláště náročnou, a proto požadujeme zákaz vývozu živých zvířat do zemí mimo EU. Nahrazení vývozem masa a jatečně upravených těl zvířatům jednoznačně prospěje, ale bude mít i obrovský ekonomický a environmentální přínos. Je třeba navrhnout lepší opatření na ochranu neodstavených a březích zvířat, urychleně řešit je třeba také zneužívání sběrných středisek. Nesmírný rozsah utrpení, na který tato zpráva upozornila, nelze ignorovat – Evropská komise musí předložit ambicióznější regulaci.“