Šéfreportérka týdeníku Reflex a spisovatelka Adéla Knapová se v rámci svého boje za zlepšení životních podmínek zvířat stala vizionářkou mezinárodní nevládní organizace Compassion in World Farming (CIWF) a přidala se k takovým osobnostem, jako je Jane Goodallová, Peter Gabriel, Judi Denchová či nedávno zesnulý Desmond Tutu.

Adéla je také patronkou kampaní CIWF za ukončení klecových velkochovů či zákazu dálkových transportů zvířat. Aktivně se v těchto kampaních angažuje.

„To, jak zrůdně se ve velkém chováme ke zvířatům, jak je po milionech týráme v továrnách na utrpení, zvaných velkochovy, či jak je mučíme v transportech smrti, považuji za jedno z největších selhání lidstva. Vážím si toho, že můžu spojit síly s CIWF, protože se jim dlouhodobě daří na světové úrovni reálně zlepšovat život nejen hospodářských zvířat,“ říká Adéla.

Její nedávná reportážní cesta po válkou decimované Ukrajině ji v tomto úsilí jen utvrdila: „Za vrchol ubohosti považuji, jak evropští velkoagrárníci zneužívají tuto válku, aby za pomoci lživých argumentů ekonomicky posílili a zvýšili kapacity svých továren na bolest a smrt.“

„Adéla Knapová je významná osobnost novinářského světa, uznávaná spisovatelka a velmi odvážná a soucitná žena. Jsme nesmírně potěšeni, že se otevřeně hlásí k naší Vizi pro spravedlivou výživu a zemědělství a v roli patronky aktivně podporuje naše klíčové kampaně. Právě díky takovým osobnostem, jako je Adéla, se nám daří mobilizovat společenské hnutí pro zásadní přeměnu zemědělství, které dokáže živit budoucí generace šetrně k životnímu prostředí a zároveň zlepší kvalitu života miliard hospodářských zvířat na celém světě,“ říká Romana Šonková, vedoucí CIWF Česko.

Adéla se proti zneužívání a týrání zvířat vymezuje od dětství. Samozřejmostí pro ni je, že nepoužívá přípravky testované na zvířatech, preferuje rostlinnou stravu a ve svém okolí se snaží zvyšovat povědomí o zvráceném systému industriální živočišné výroby, která zvířata degradovala na věci a suroviny.

„Považuji za svou povinnost i čest bojovat za ty, kteří se sami bránit nemohou. Zvířata cítí emoce a bolest jako my. Mají právo na život bez zbytečného mučení, týrání, hrůz a utrpení. Průmyslové velkochovy, jejichž součástí jsou klecové chovy nejen pro slepice, stejně jako transporty smrti, představují to nejhorší, co jako lidé můžeme jiným živým bytostem dělat. A to vše především ve jménu zisku. Je třeba to zastavit.“