Nová studie vyvrací argumenty zemědělského průmyslu, že „udržitelná“ intenzifikace je nejlepší cestou, jak řešit škodlivé dopady chovu zvířat na klimatickou změnu. 

Intezifikace, která v sobě zahrnuje i zvyšování počtů hospodářských zvířat a jejich chov na menší ploše, je všechno jen ne udržitelná. Vede k ještě většímu utrpení zvířat a nedokáže řešit mnohé z environmentálních problémů, které intenzivní chov zvířat způsobuje, jako například odlesňování a vymírání divokých zvířat. 

Nová studie Harvardovy univerzity s názvem Options for a Paris-compliant Livestock Sector (Možnosti pro živočišnou výrobu v souladu s Pařížskou dohodou) zkoumala názory více než 200 předních odborníků a odbornic na klima, potraviny a zemědělství, včetně těch, kteří se podílejí na nejvýznamnějších mezinárodních klimatických zprávách, nebo vládních poradců. Naprostá většina z nich nepovažuje intenzifikaci za řešení klimatické krize. 

Výsledky hovoří jasně:

• Téměř 80 % těchto odborníků a odbornic souhlasí s tím, že snižování emisí skleníkových plynů z chovu zvířat v zemích s vysokými příjmy by nemělo probíhat na úkor welfare zvířat. 
• 90 % je přesvědčeno, že snížení spotřeby masa je opatřením s největším dopadem na snižování emisí ze živočišné výroby. Jako klíčový krok vnímala většina (87 %) také snižování celosvětového počtu zvířat.
• Závratných 92 % souhlasí s tvrzením, že snižování emisí ze živočišné výroby je důležité pro omezení oteplení na maximálně 2 stupně Celsia oproti předindustriálním hodnotám.

Naše vedoucí výzkumu Sarah Ison k tomu řekla: „Celé roky se nám zemědělský průmysl snažil vnutit představu 'udržitelné intenzifikace' jako zázračného kouzla, které umožní pokračovat ve vysoké produkci masa a mléka a zároveň údajně řešit klimatické problémy. 

Skutečnost je však taková, že intenzifikace je vše, jen ne udržitelná. Slouží jen k záměrnému odvedení pozornosti a navíc je naprosto nedostatečná, jelikož způsobuje ještě větší utrpení zvířat a nezvládá odstraňovat žádné z mnoha problémů, které zavírání zvířat do malých prostorů způsobuje. Mezi ty patří zvýšené riziko rozvoje virů, jako je virus influenzy A (prasečí a ptačí chřipka), zhoršování antibiotické rezistence u lidí, vymírání volně žijících zvířat a odlesňování, zejména kvůli potřebě půdy k pěstování krmiv pro zvířata.“ 

Velkochovy musíme ukončit

Chovat místo skotu kuřata nebo ryby, což někteří navrhují, by jen zvýšilo celkový počet citlivých tvorů trpících v intenzivních velkochovech. Krokem, který by nejen pomohl řešit klimatickou krizi, ale zároveň by vedl k lepšímu lidskému, zvířecímu i planetárnímu zdraví, je ukončení velkochovů a přechod na regenerativní zemědělství šetrné k přírodě a zároveň podpora inovativních alternativ k běžným živočišným výrobkům. 

Díky tomu by se zlepšilo zdraví zvířat, snížilo by se riziko onemocnění postihujících jak zvířata, tak lidi, antibiotika by zůstala vyhrazená pro převážně lidskou potřebu, a výrazně by se zpomalila ztráta biodiverzity a zastavilo by se odlesňování.  

I v České republice se ozývají hlasy některých vědců, kteří za podpory živočišného průmyslu tvrdí, že udržitelná intenzifikace je jedinou cestou, jak uživit lidstvo. Zpráva světových špiček v oboru však jasně dokazuje, že to není pravda.

Jak dodává Sarah: „Pouze komplexní a důkladná proměna, jejíž součástí bude i ukončení velkochovů, bude s to řešit klimatické problémy a zajistit zdravou budoucnost pro zvířata, lidi i planetu dřív, než bude pozdě.“