Zveřejněno 15.05.2020

V roce 1988 zahájil Compassion in World Farming (CIWF) kampaň, která přiměla Evropskou unii, aby uznala, že zvířata jsou vnímající bytosti, tj. že jsou schopná cítit radost a bolest jako my. Do té doby Smlouva o fungování EU označovala zvířata pouze jako „zboží“ nebo „produkty“, stejně jako pytel pšenice nebo brambor.

My v CIWF jsme spojili síly s našimi sesterskými nevládními organizacemi se sídlem v EU, abychom získali milion podpisů pro naši petici. Skupiny dobrovolníků přeložily petici do svých národních jazyků a sbíraly podpisy  v ulicích a na informačních stáncích. Ano, takto jsme fungovali ještě předtím, než vznikly online petice a sociální média.

Společnými silami se nám do 3 let podařilo shromáždit potřebné množství podpisů. Byla to vůbec první petice EU, která dosáhla více než milionu podpisů!

V našem sídle ve Velké Británii byly petice zabaleny do lepenkových krabic a odvezli jsme je do Štrasburku, kde tehdy Evropský parlament jednal.

V té době jsem jako generální ředitelka CIWF měla tu čest předat symbolicky jednu krabici petic předsedovi Parlamentu. Poté byla celá sbírka petic předána Petičnímu výboru.

Trvalo to tři roky, do roku 1994, než Výbor petici schválil, ale učinil tak a poté byla schválena i parlamentem.

Ve Velké Británii se mezitím pokračovalo v lobování u vlády. Chvíli trvalo, než se nám podařilo získat její podporu, ale nakonec v květnu 1997 nový náměstek ministra zemědělství Elliot Morley projevil své sympatie pro zlepšení welfare zvířat.

Pouhých 6 týdnů po jeho nástupu do funkce se v Amsterdamu sešlo 15 předsedů vlád EU, aby uzavřeli novou aktualizovanou verzi Evropské smlouvy, tzv. Amsterodamskou smlouvu. Morleymu se podařilo přimět britského premiéra Tonyho Blaira, aby do navrhované smlouvy zahrnul i žádost o uznání zvířat jako živých cítících bytostí. Uspořádali jsme pochod v Amsterdamu s přáteli z celé EU, kteří petici pomáhali šířit. Když jeli premiéři na schůzi, mohli tak vidět (a hlavně slyšet!) demonstranty s transparenty v mnoha jazycích.

Do Amsterodamské smlouvy byl tedy skutečně přidán závazný protokol, který uznává zvířata jako vnímající bytosti. Když byla v roce 2008 schválena Lisabonská smlouva, byl tento protokol povýšen na článek ve Smlouvě.

Nyní je to článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie:

„Při stanovování a provádění politik Unie v oblastech zemědělství, rybolovu, dopravy, vnitřního trhu, výzkumu a technologického rozvoje a vesmíru zohledňují Unie a členské státy plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí; přitom zohlední právní nebo správní předpisy a zvyklosti členských států spojené zejména s náboženskými obřady, kulturními tradicemi a regionálním dědictvím.“

 Tato velká výhra pomohla našemu hnutí na ochranu zvířat při prosazování významných zlepšení v právních předpisech EU, jako je zákaz holých bateriových klecí pro slepice a zákaz věznění telat a částečně i březích prasnic v úzkých individuálních kotcích.

Dnešním úkolem evropských politiků je skutečně uznat, že zvířata jsou vnímajícími bytostmi tím, že budou důsledně vymáhat současné právní předpisy na ochranu zvířat a také tím, že zlepší právní ochranu zvířat zavedením nových opatření, především zákazem všech klecových velkochovů.

Autorkou blogu je Joyce D'Silva, naše bývalá generální ředitelka a v současné době naše ambasadorka.