1. Jaký je vztah mezi koronavirem a zvířaty v průmyslových velkochovech?

Koronavirus (oficiálně nazývaný SARS-CoV-2) způsobuje nemoc COVID-19. Jde o nemoc přenesenou ze zvířete na člověka, tzv. zoonózu. Tímto virem se pravděpodobně poprvé nakazil člověk prostřednictvím netopýra nebo jiného savce na trhu se živými zvířaty ve městě Wu-chan v Číně. Na těchto trzích je nelegálně drženo pohromadě mnoho různých druhů převážně volně žijících zvířat. Ta jsou zde velice nehumánními způsoby zabíjena. Epidemie SARS (virus stejného kmene) v roce 2003 pravděpodobně také vznikla na takovémto trhu. Koronavirus tedy nepochází z hospodářských zvířat. Mnoho jiných onemocnění však ano. Není tomu dávno, co jsme museli bojovat proti ptačí chřipce, prasečí chřipce, tuberkulóze skotu, salmonele a Q horečce.

2. Podílí se průmyslové velkochovy na šíření zoonóz?

Ano. Nejznámějšími příklady zoonóz pocházejících z velkochovů jsou ptačí chřipka a prasečí chřipka. Ta vedla v roce 2009 k pandemii, která zabila tisíce lidí. Až dosud lidé mohli onemocnět ptačí chřipkou pouze přímým kontaktem se zvířaty. Viry však mohou mutovat. Nedávno vědci spustili poplach, když se v Číně objevil nový virus smrtící ptačí chřipky (40 % infikovaných lidí zemřelo). Vědci varovali, že mutace tohoto viru, který již umožňuje i šíření mezi lidmi, může způsobit nepředstavitelnou katastrofu.

Současný intenzivní živočišný průmysl, ve kterém je obrovské množství zvířat uzavřeno v přeplněných halách a stájích blízko sebe, představuje další riziko. V případě výskytu nákazy je mnoho zvířat chorobou přímo zasaženo nebo musí být preventivně usmrceno. Kromě toho jsou zvířata ve velkochovu náchylnější k chorobám kvůli množství stresu, který jim způsobují špatné a nepřirozené životní podmínky, ve kterých jsou držena. To vše podporuje rychlé šíření nemocí a vznik nových mutací do nebezpečnějších variant.

Produkce krmiv pro tato zvířata navíc likviduje velké plochy deštného pralesa, aby místo nich mohly vzniknout další sójové plantáže. V důsledku toho nejen ztrácíme vzácnou přírodu a biologickou rozmanitost, ale také vystavujeme lidi novým patogenům, které se v běžně nepřístupných pralesích mohou vyskytovat. Úbytek přírodních ekosystémů a biologické rozmanitosti v důsledku zásahu člověka je jedním z hlavních rizikových faktorů pro šíření nových nemocí.

Koronavirus a průmyslové velkochovy