30.07.2020

CIWF zkoumá důvěryhodnost certifikace ryb z hlediska welfare.

Lidé, kteří nakupují produkty se známými značkami rybích certifikátů jako příslib vyšších standardů welfare, budou velmi zklamáni výsledky nového šetření provedeného týmem CIWF.

Ve zveřejněné analýze jsme prověřili pět největších certifikačních systémů: 

• Aquaculture Stewardship Council (ASC)
• Best Aquaculture Practices
• Friend of the Sea
• Global G.A.P. 
• Marine Stewardship Council (MSC) 

Ani tato označení ryby nezbavují utrpení v přeplněných nádržích a klecích a nechrání je před dlouhým a bolestným umíráním. 

FOTO:Tuleni jsou považováni za nepřátele rybích farem, protože v nich ryby údajně loví, a tak si farmy najímají střelce, aby je zabíjeli. Zdroj: DejaVu

Které nehumánní praktiky tedy tyto systémy povolují?

• ryby hladovějící až 14 dní,
• malé nádrže nebo mořské klece přeplněné rybami,
• pomalé a bolestivé usmrcování ryb bez rychlého a účinného omráčení,
• střílení tuleňů a zraňování delfínů.

Naši úplnou analýzu si můžete přečíst zde.

Systémy certifikace ryb uvádí, že jejich hlavním zaměřením je udržitelnost a životní prostředí, což je samozřejmě nesmírně chvályhodné. Nicméně už dávno se měl řešit také welfare ryb jako ústřední pilíř udržitelnosti.

Vědecký výzkum prokázal, že ryby cítí bolest a utrpení, protože jsou to komplexní a emotivní tvorové. Studie také potvrdily, že pokud ryby cítí bolest, snaží se za každou cenu dělat vše proto, aby polevila. Při jednom testu se dokonce ukázalo, že pyskouni překonají šimpanze, orangutany a malpy v řešení složitého úkolu.

Přesto se každý den po celém světě ignoruje utrpení milionů ryb chovaných na farmách i lovených v přírodních vodách. A už to trvá příliš dlouho.

Již třicet let se zabývám welfare ryb a je pro mě stále těžší pochopit, proč se tomuto tématu stále nepřisuzuje adekvátní váha, která se nyní naštěstí postupně dopřává suchozemským zvířatům.

FOTO: Nemocný, umírající pstruh duhový chovaný na farmě| Zdroj:CIWF

Pamatuji si, jak jsem před dvaceti lety navštívil farmu se pstruhy v Německu spolu s vládními úředníky, veterináři a dalšími odborníky na welfare: Byl jsem udiven, jak mlčky sledovali zjevně trpící ryby bez jediného slova kritiky nebo zděšení. Spousta ryb se ploutvemi odírala o stěny nádrže a o sebe navzájem. Sedřená kůže odhalovala syrové maso, některé už neměly vůbec ocasní ploutev. Tlačily se k přívodu vody a zoufale se snažily získat kyslík. Po deseti letech jsou vzpomínky na tento okamžik v mé hlavě pořád živé. Stále vidím, jak ryby plavou v otřesných podmínkách a ti zákonodárci a veterináři se na ně dívají a nic neříkají.

Od té doby se chov ryb ještě rozšířil a stal se nejrychleji rostoucí oblastí živočišného průmyslu. Z hlediska počtu dotčených zvířat je to také největší odvětví průmyslových velkochovů.

Je na čase jednat s alarmující naléhavostí a podniknout kroky pro zlepšení welfare všech ryb, chovaných na farmách i těch lovených v mořích a oceánech.

Ryby si zaslouží naši ochranu a respekt. Podle mého názoru by všechny systémy certifikace ryb měly a musí využívat své pravomoci k tomu, aby napomohly k pokroku v ochraně těchto živočichů.

Podpořte prosím welfare ryb tím, že ještě dnes pošlete prostřednictvím naší petice výzvu generálním ředitelům pěti největších certifikačních programů:

O autorovi: 

Philip John Lymbery je globální ředitel Compassion in World Farming, hostující profesor na Winchesterské univerzitě a autor dvou knih - Farmagedon a Mrtvá zóna. Číst více.